Třetina lidí umírá na silnicích za tmy

Po 24. 10. 2016

Nejnebezpečnější jsou silnice za tmy v zimních měsících

V roce 2015 zemřela třetina obětí nehod za tmy 
Na dálnicích umíral po setmění každý druhý
Noční hodiny jsou nebezpečné především pro chodce – 55 procent z nich zemřelo v noci
Nejnebezpečnější jsou silnice za tmy v zimních měsících
Mezi kraji panovaly nemalé rozdíly. Nejvíce mrtvých v noci bylo ve Středočeském kraji, nejméně na Liberecku


V roce 2015 zemřelo na českých silnicích 660 osob (do 24 hodin po nehodě), 207 z nich za tmy. Stejný počet obětí nočních nehod registrují statistiky i v roce 2014, kdy celkově zemřelo 629 osob. Třetinu obětí dopravních nehod tak mají na svědomí nehody, k nimž dochází po setmění. „Noční silnice jsou nebezpečné. Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Řidiči hůře odhadují průběh silnice, dostatečně si neuvědomují zhoršenou viditelnost možných překážek, často neradi mění svůj způsob jízdy, který volí za nesnížené viditelnosti,“ vysvětluje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Na vzniku smrtelných nočních dopravních nehod se ovšem podílejí i další faktory, jako jsou například nepřiměřená rychlost jízdy, únava, jízda pod vlivem alkoholu či drog. Pod rouškou tmy nejednou usednou za volant i ti, kteří nemají řidičský průkaz, nebo jim byl vysloven zákaz řízení.

V loňském roce zemřelo 31 % z celkového počtu obětí v nočních hodinách. V obci za tmy zemřelo 29 procent všech usmrcených, mimo obec byl poměr dokonce 32 %. Možná překvapivě největší podíl mrtvých při těchto nehodách byl na dálnicích, a to bezmála 47 procent. „Dlouhodobě platí, že dálnice jsou nejbezpečnější pozemní komunikace, pravděpodobnost účasti na smrtelné nehodě je zhruba 5x nižší než na silnicích I. třídy. I zde je ovšem třeba pamatovat na zásadu, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby bezpečně zastavil na vzdálenost, na kterou má rozhled,“ upozorňuje Roman Budský. Výrazně méně to bylo na silnicích I. až III. třídy, a to zhruba po 30 procentech. Nejméně, 28 procent, to pak bylo na místních komunikacích, tedy v rámci měst a obcí.

Kdo za tmy nejčastěji umírá?
Suverénně největší podíl těch, co zemřeli v nočních hodinách, byl v loňském roce mezi chodci – 55 procent. Dále pak to byla třetina cestujících v osobních automobilech a 22 procent cyklistů. Výrazně menší podíl byl naopak mezi cestujícími v nákladních automobilech (8 %) a motocyklisty (7 %).

Tragické noční nehody jsou doménou zimních měsíců
Zatímco loni při nočních nehodách zemřelo průměrně 31 % všech obětí dopravních nehod, v prosinci se jednalo o 56 % a v lednu o 50 %. Výrazně méně to naopak bylo v květnu (8 %) a červenci (10 %).


Tabulka č. 1: Podíl usmrcených v noci na celkovém počtu obětí nehod v procentech; průměrně se za celý rok 2015 jednalo o 31 %
(zdroj: ŘSDP PP ČR)

Rozdíly panovaly i mezi jednotlivými kraji
V roce 2015 došlo v noci v rámci celé ČR celkem ke 22 825 vyšetřovaným nehodám. Nejvíce jich bylo v Praze (3662), nejméně na Karlovarsku (688). Ke čtvrtině dopravních nehod v ČR došlo v roce 2015 v noci. Největší podíl nočních nehod zaznamenaly statistiky v Karlovarském kraji (34 %), nejméně to bylo v Praze (17 %). Celkově zemřelo v loňském roce při nočních nehodách 207 osob. Nejvíce to bylo ve Středočeském kraji (32), nejméně na Liberecku (5). V rámci celé ČR zemřelo 31 % všech obětí nehod v noci. Nejvyšší podíl byl zaregistrován na Vysočině a ve Zlínském kraji (po 51 %), nejméně pak na Královéhradecku (18). Nejvyšší závažnost nehod (počet mrtvých na jeden tisíc vyšetřovaných nehod) byla na Zlínsku (20,6), naopak nejnižší v Praze (3,3). Průměr za ČR činil 9,1. 


Tabulka č. 2: Vybrané údaje a ukazatele týkající se nočních dopravních nehod za rok 2015 (zdroj: ŘSDP PP ČR)

Zatímco za dne umíralo 6,4 osoby na jeden tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR, v noci to bylo 9,1. O nemalých 42 procent více. „Noční nehody jsou opravdu nebezpečné. Před námi je několik tmavých zimních měsíců. Všichni účastníci silničního provozu bez rozdílu by měli důsledně dodržovat zásadu vidět a být viděn,“ uzavírá Roman Budský.


nahoru