Loni zahynulo při nehodách 502 osob. Definitivní účet však bude zhruba o 10 procent vyšší

10/01

ČR jako celek hlásí výrazné snížení obětí nehod, v 5 krajích však byl trend opačný

Rekordně nízký počet obětí nehod za loňský rok může Českou republiku přiblížit na dohled průměru EU28

Svou daň si vybírá nepozornost účastníků silničního provozu. Celosvětově začínají být problémem chodci s chytrými telefony nazývaní smartphone zombies
Při nehodách za dne zahynulo více chodců, naopak se prudce snížil počet obětí z jejich řad za tmy
Alkohol asistoval u každé 8. nehody zaviněné chodcem, v případě cyklistů to bylo ohromujících 27 procent
Rekordně nízký počet obětí nehod za loňský rok může Českou republiku přiblížit na dohled průměru EU28

V roce 2017 vyšetřovala Policie ČR celkově 103 821 dopravních nehod, při kterých zahynulo 502 osob, dalších 2 339 bylo zraněno těžce a 24 740 lehce. Oproti roku 2016 došlo k významnému snížení obětí nehod (o 43, tj. 7,9 %) i těžce zraněných (o 241, tedy 9,3 %). Naopak počet vyšetřovaných nehod narostl o 4 957 (5 %) a o 239 (tj. o 1 %) více bylo i lehce zraněných.

Nejčastěji zabíjela rychlost. Problémem však začínají být smartphone zombies, čili chodci s chytrými telefony

Nejčastější příčinou smrtelných nehod byla nepřiměřená rychlost jízdy. Ta si v loňském roce vybrala daň v podobě 169 usmrcených. Následují nedání přednosti se 74 a nedostatečné věnování se řidiče řízení se 65 mrtvými. „Nedostatečná pozornost účastníků silničního provozu je celosvětově stále větším problémem. A týká se to i chodců. Ne náhodou byl pro ty z nich, kteří se za chůze plně oddávají radovánkám se svým chytrým telefonem, zaveden trefný název smartphone zombies. A chodci by měli být pozorní i na místě, které by mělo být pro ně nejbezpečnější, tedy na přechodu pro chodce. Loni tam zahynulo vinou řidičů 18 chodců, tedy téměř každá 5. oběť z jejich řad,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.   

Tradičně bylo nejvíce usmrcených cestujících v osobních automobilech, a to 258. Meziročně je to však o 43 obětí méně. Druhou nejčastější skupinou usmrcených účastníků silničního provozu byli chodci, kterých zahynulo 101 (z toho bylo 5 dětí, které všechny zemřely cizím zaviněním). Oproti roku 2016 to bylo méně o 10. „Sami chodci však zavinili pouze 13 smrtelných nehod, což je oproti předchozímu roku méně o 8 případů,“ doplňuje Roman Budský. Následují motocyklisté (64 obětí, nárůst o 4), cyklisté (44, nárůst o 5) a pasažéři v nákladních automobilech (28, pokles o 5). Dále bylo po 2 obětech z řad cestujících v autobusu a traktoru, jeden usmrcený pasažér v tramvaji a po jednom řidiči jiného motorového a nemotorového vozidla.

Citelný pokles chodců, kteří zemřeli za tmy

Z celkem 101 usmrcených chodců jich 48 přišlo o život za dne a 53 za tmy. Meziročně byl zaznamenán nárůst o 3 mrtvé chodce při nehodách, ke kterým došlo za denního světla. Naopak výrazně – o 13 – pokles počet těch, kteří zahynuli za tmy. Dále pak ze statistik vyplývá, že 71 chodců přišlo o život při kolizích v obci. Zbývajících 30 mimo obec, z toho 27 za snížené viditelnosti (za tmy či ve dne za zhoršené viditelnosti).    

27 procent nehod, které zavinili cyklisté, bylo v alkoholovém opojení

Alkohol asistoval celkem u 4 251, drogy pak u 231 nehod. Alkohol měl na svědomí 42 lidských životů (meziročně o 5 méně), drogy se podepsaly na 4 smrtelných případech (i zde je zaznamenán pokles, a to o 6 obětí), alkohol v kombinaci s drogami zabil 1 osobu. „Řidiči motorových vozidel způsobili v alkoholovém opojení 4 procenta z celkového počtu všech jimi zaviněných nehod. U chodců to ovšem bylo téměř 12 procent. Ovšem u cyklistů bezmála 27 procent, čili každá čtvrtá jimi zaviněná nehoda. Zarážející je, že celkově u nehod s alkoholem 86 procent usmrcených šlo na vrub viníků, u kterých byla v krvi zjištěna hladina alkoholu vyšší než 1 promile,“ upřesňuje Roman Budský.     

V 5 krajích bylo meziročně mrtvých více

Nejčastěji se umíralo na silnicích Středočeského kraje, zde statistiky zaznamenaly 63 obětí. Meziročně však došlo k významnému snížení o 43 usmrcených. Druhá příčka patří Jihomoravskému kraji, ovšem zde naopak počet mrtvých vzrostl o 10. V těsném závěsu jsou kraje Plzeňský (53 usmrcených, nárůst o 12) a Jihočeský (52 obětí, meziročně o 1 více). Naopak nejméně obětí nehod zaznamenali v Karlovarském kraji, a to 12. Následuje Praha se 17 mrtvými. Třetí nejlepší výsledek – 24 mrtvých - zaznamenaly statistiky hned ve čtyřech krajích, a to Královéhradeckém, Libereckém, Olomouckém a Zlínském.

Jaký počet obětí nehod trvale vejde do statistik?

Celosvětově se do statistik usmrcených započítávají oběti do 30 dnů po nehodě. Od vzniku České republiky do konce roku 2016 to bylo přesně o 10 procent více než v případě usmrcených do 24 hodin po nehodě. „Definitivní počet mrtvých by tak mohl být ve výši zhruba 550. Pokud se jedná o pravidelně sledovaný ukazatel porovnávající počty usmrcených na 1 milion obyvatel u jednotlivých států EU28, mohla by se naše země dostat na dohled celounijního průměru. Za rok 2016 to bylo 51 obětí na milion obyvatel, v ČR by se letos mohlo jednat o 52-53 usmrcených,“ uzavírá Roman Budský.  

Tisková zpráva včetně podrobné nehodovosti v ČR a krajích v roce 2017 a její následky

^