Typickou obětí nehod z řad cyklistů je muž ve věku nad 65 let, po srážce s automobilem v obci

V roce 2013 zemřelo ve státech EU26 (mimo Maltu a Bulharsko) 2 009 cyklistů. Počet obětí z jejich řad se v letech 2003-2013 podařilo snížit o 37 %, pokles však byl pomalejší než u cestujících v automobilech (-53 %). Pomalejší pokles lze částečně přičíst rostoucímu počtu cyklistů na evropských silnicích. Dlouhodobě činí podíl cyklistů na celkovém počtu obětí dopravních nehod 8 %, nejinak tomu bylo i v loňském roce.

Největší podíl cyklistů na počtu obětí nehod? V Nizozemsku a Dánsku. Přesto jsou jejich silnice pro bicyklisty nejbezpečnější
Mezi jednotlivými státy panují nemalé rozdíly. Pokud se jedná o počet usmrcených cyklistů na milion obyvatel, v letech 2011-2013 činil v rámci EU 4,2, v ČR se jednalo o 5,4. Nejmenší podíl obětí z řad cyklistů vykazují v Řecku (2 %), ve Francii a Španělsku (shodně po 4 %). Nejvyšší podíl naopak vykazují cyklistické velmoci Nizozemsko (24 %) a Dánsko (17 %). Česká republika se s devíti procenty blíží průměru EU. Bylo by ovšem chybou vyvozovat závěr, že nizozemské silnice jsou pro cyklisty nebezpečné. Dle evropského projektu REStARTS spolufinancovaného Evropskou komisí činí počet usmrcených cyklistů na ujetou miliardu kilometrů 44,6. Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu dále uvádí, že v Dánsku činí tento ukazatel 12,1, Nizozemsku 12,4, dále pak ve Švédsku 14,4 a konečně Velké Británii 22,4. V Nizozemsku a Dánsku se zkrátka hodně jezdí na kole – průměrný Nizozemec ročně najede téměř 900 kilometrů, Dán pak přes 500 km. Silnice těchto států jsou považovány pro cyklisty za nejbezpečnější v EU.

Kdo v EU umírá za řídítky jízdního kola?
Analýza dat nehod cyklistů z let 2011-2013 ve státech EU ukázala, že muži mezi obětmi z řad cyklistů jednoznačně převažují – jejich podíl činí 78 %. Česká republika vykazuje 81 %.

Pokud se jedná o počty usmrcených dle věku, nejvíce obětí na milion obyvatel dané věkové skupiny vysledujeme u osob starších 64 let (rovných 10), následují jedinci ve věku 50-64 let (s 5,3 usmrcenými), dále pak věkové kategorie 25-49 a 15-24 (shodně po 2,6 obětech). Nejméně obětí zaznamenáváme z řad dětí ve věku do 15 let (činí 1,1).  Česká republika vykazuje nadprůměrně vysoký počet usmrcených z řad seniorů (14,7), osob ve věku 55-64 let (12,2), rovněž tak ve věkových kategoriích 25-49 let (3,6) a 15-29 let (4,0). Naopak příznivějšího výsledku dosahuje u dětí – zde činí počet usmrcených 0,9 na milion dětí v populaci. V roce 2014 činil v EU podíl osob ve věku 65+ na celkovém počtu obětí z řad cyklistů 42 procent, v ČR se jednalo o 39 procent.

V obci zemřelo v analyzovaném období 56 % cyklistů, Česká republika vykázala výsledek téměř shodný - 57 %. V roce 2014 byl poměr opačný. V obci zemřelo 23 cyklistů z celkových 57, jednalo se tak o 40 %.

V EU umírali cyklisté nejčastěji po kolizi s osobním automobilem (52 %), nákladním vozidlem či autobusem (24 %); 15 % cyklistů zemřelo bez cizího zavinění a 2 % po srážce s motocyklem. Česká republika vykazuje nižší podíl obětí z řad cyklistů po srážce s osobním automobilem (40 %), nákladním vozem či autobusem (21 %) či motocyklem (1 %). Absolutními rekordmany jsme však v podílu cyklistů, kteří zemřeli bez cizího zavinění – jednalo se o nemalých 32 %.

Zbývá doplnit, kdo je typickou obětí z řad cyklistů v České republice. Jedná se o muže seniora, který je usmrcen mimo obec bez cizího zavinění…