Vyber. Změň. Zkombinuj.

V ČR přihlášeno 34 měst. Celkově pak 1 421 měst ve 40 státech - kvalita dopravy a života ve městech zajímá nejen obyvatele EU. Denně či alespoň několikrát týdně se po nich pohybuje 72 procent Evropanů a 86 procent obyvatel České republiky.
Na problémy spojené s městskou dopravou si stěžuje 72 procent obyvatel EU a 79 procent obyvatelstva ČR.
Moderní města se stávají místy s dobrou adresou.

Doprava po městech podstatným způsobem ovlivňuje kvalitu života jejich obyvatel. Letošní - již 14. ročník - Evropského týdne mobility tradičně vyhlášeného na 16. - 22. září je zaměřen na podporu alternativních způsobů osobní dopravy v městských aglomeracích. Občané Evropské unie se mohou zamyslet nad výběrem správného způsobu cestování, kombinací různých možností dopravy. To nejednou povede nejen k bezpečnějšímu, rychlejšímu a pohodlnějšímu cestování, ale i přispěje ke zlepšení kvality života ve městech. 

Individuální automobilová doprava se stala neodmyslitelnou součástí našeho života. To s sebou ovšem nese i řadu nemalých komplikací. „Největším problémem je popojíždění automobilů v dopravních zácpách a následné hledání parkování. Problém je možno řešit buď výstavbou další infrastruktury, anebo podporovat dopravní politiku, která podpoří všechny druhy dopravy takovým způsobem, že si nebudou vzájemně konkurovat, ale budou se naopak doplňovat či spolupracovat,“ vysvětluje Jaroslav Martinek z CDV Brno. Parkováním tráví automobily na 90 procent času své životnosti. Neefektivně stojící vozidla zabírají veřejný prostor, který by mohl být i jinak využitelný. Říká se, že jsme zdědili historický dluh v podobě nedostatku parkovacích míst. „Není to pravda. Jediný dluh, který jsme zdědili je v nás samotných. A tak zatímco Evropa pracuje na smysluplných projektech a mění tvář veřejného prostoru, my jsme zpravidla ani nestačili zahájit proces dialogu, který je základem pro nové pojetí podoby našich měst,“ argumentuje Petr Horský, předseda České parkovací asociace.

Zapojilo se na 40 nejen evropských států
Svými aktivitami se k Evropskému týdnu mobility přihlásily místní orgány, nevládní organizace, občanské iniciativy, dopravci a další veřejno- a soukromoprávní instituce z 1 421 měst ve 40 státech. Kvalita dopravy a života ve městech je tedy důležitým tématem i v dalších státech – Japonsku, Jižní Koreji, Argentině, Rusku, Švýcarsku, Argentině, Turecku… A hlásit se mohou další. Postačí navštívit webové stránky http://www.mobilityweek.eu/, kde se rovněž nachází nepřeberné množství námětů, jak realizovat zajímavé a současně přínosné akce či jaká dlouhodobá opatření mohou významně zlepšit život městských obyvatel. V ČR se přihlásilo 34 měst. „Zdravé město je metoda OSN pro postup k vizi "Dobrého města", krok za krokem. Praha se dlouhodobě hlásí k metodě OSN „Zdravá města“, jejíž vizí je vytvořit z městských aglomerací místa s vysokou kvalitou života. Řada městských částí je velice aktivních. Věříme, že letošní Týden mobility ukáže dobrou, zdravou budoucnost našeho hlavního města,“ říká Petr Švec, ředitel národní sítě Zdravých měst. Pořádané a registrované aktivity se tak mohou stát inspirací i pro další naše města. Pozornost organizátorů akcí může být zaměřena 
•    na zorganizování týdne akcí podporujících alternativní způsoby dopravy po městech,
•    rovněž tak mohou být přijata trvalá opatření vedoucí ke zvýšení vnímané kvality přepravy osob ve městech,
•    anebo postačí vyčlenit na jeden den – nejlépe 22. září – vhodné lokality, jež budou k dispozici jen pro chodce, cyklisty a prostředky hromadné přepravy osob.  

Moderní města jako místa s dobrou adresou
Přetvoření městských aglomerací v místa s vysokou kvalitou života – tedy v města s dobrou adresou – je komplexním úkolem. Zapojit je třeba moderní manažerské a marketingové metody, navíc je třeba pamatovat, že bez celostního pohledu to nepůjde. „Tento obecný přístup je spojován s novým termínem realizace plánů udržitelné městské mobility, kterému se nově začíná věnovat i Ministerstvo dopravy, což dokladuje i fakt, že bylo zřízeno nové oddělení čisté mobility. Je třeba propojit všechny myslitelné způsoby přepravy osob v jeden živoucí celek,“ upřesňuje Vít Sedmidubský z Ministerstva dopravy. Na dopravu je třeba nahlížet jako na harmonický celek, který obyvatelům a návštěvníkům měst nabízí efektivní, bezpečný, rychlý a příjemný způsob přepravy. Ale nejen to. Městské prostory s vysokou koncentrací lidí by se postupně měly přetvářet v příjemná místa, kde vedle sebe koexistují tepající doprava a spokojený každodenní život.

Alternativní způsoby dopravy – budoucnost městské dopravy
Podpora rozvoje cyklistiky s sebou nese zvýšení plynulosti provozu, ulice se stávají průchodnější a průměrná cestovní rychlost automobilů se dokonce zvyšuje. „Nevím, proč stále cyklistická doprava není ještě plnohodnotně zařazena do rodiny "dopravy". Vždyť na vzdálenost cca do 3 km nemá skoro konkurenci. Kola a auta spolu nemají ve městě soupeřit, ale vzájemně se doplňovat a pomáhat si,“ říká Jaroslav Vymazal, předseda Asociace měst pro cyklisty. Po ekonomické stránce je cyklistika považována za efektivní způsob dopravy. Tři koruny investované do cyklistiky vytvářejí celospolečenský benefit ve výši pěti korun. „Navíc ti, kdo denně dojíždějí do práce na kole, čelí o 39 % nižšímu riziku úmrtí na civilizační choroby, mají fyzickou kondici na úrovni jedinců mladších o 10 let, současně se prodlužuje průměrná délka jejich života o dva roky. Ekonomický přínos rozvoje kvalitní cyklistické infrastruktury až dvacetkrát převažuje nad náklady spojenými s tragickými nehodami cyklistů,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti podporujícího rozvoj zdravé cyklistiky v rámci projektu Na kole jen s přilbou.
 
Stranou nezůstává ovšem ani veřejná hromadná doprava. Veřejná doprava v Česku je velmi oblíbená a z hlediska využívání se dlouhodobě řadí mezi evropskou špičku. „V posledních letech je ale trend v autobusové i městské dopravě mírně klesající. To by se mohlo změnit díky nově nastavenému plánu udržitelné mobility, který bude kombinovat  kapacitní kolejovou s dopravou individuální,“ konstatuje Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě.

Města, která se stávají místy s dobrou adresou, opouštějí tradiční pohled na roli ulic, které byly po dlouhou dobu vnímány jako prostor vyčleněný pro motorovou dopravu spojující různé destinace. Na městské komunikace je nahlíženo nejen jako na dopravní koridory, ale současně jako na živá interaktivní místa. Města, která se ztotožnila s uvedenou filozofií, se právem stávají místy s dobrou adresou…

Prezentace zde.