Senioři v silničním provozu jsou stejně ohrožení jako mladí ve věku 15-24 let

Podíl seniorů na populaci Evropské unie je 18 %, jejich podíl na celkovém počtu obětí nehod však činí 25 %.
Podíl osob v seniorském věku na celkové populaci Evropské unie roste. V roce 2020 bude každý pátý ve věku nad 65 let, o patnáct let později to bude každý čtvrtý.
Stárne i česká populace. V roce 2013 činil podíl seniorů 17,1 %, v r. 2020 to bude 20,2 % a v roce 2035 půjde o 23 %.
Bezpečnost seniorů v silničním provozu se stává aktuálním tématem.

Senioři jsou druhou nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu, v těsném závěsu za jedinci ve věku 15-24 let. Navíc evropská populace postupně stárne. Zatímco dlouhodobě klesá podíl osob ve věku do 25 let na celkovém počtu usmrcených, u seniorů je tomu právě naopak. Bezpečnost seniorů v silničním provozu se tak začíná stávat aktuálním tématem.

V České republice zahynulo v r. 2014 při dopravních nehodách 115 osob ve věku nad 64 let (do 24 hodin po nehodě), to je 18 % z celkového počtu usmrcených. Nejčastěji umíraly v osobních automobilech (48 osob), jako chodci (38) a cyklisté (22). Pokud se jedná o jejich podíl mezi usmrcenými, největší byl mezi cyklisty (39 %), chodci (34 %). Výrazně menší podíl tvořili senioři mezi usmrcenými pasažéry v osobních vozech – 15 procent. Bezkonkurenčně nejbezpečněji se senioři přepravují v prostředcích veřejné hromadné dopravy, dále pak v osobních automobilech, jako chodci a naopak nejméně bezpečná je pro ně cyklistika.

Proč jsou senioři ohroženější
Seniory ohrožují jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. Při působení stejné síly jsou osoby ve věku nad 75 let vystaveny třikrát většímu riziku vzniku smrtelného zranění než osmnáctiletí. Nejohroženější jsou senioři jako cyklisté, výrazně méně nebezpečí jim hrozí při přepravě automobily. Obecně pak jsou osoby ve věku nad 65 let dvakrát více vystaveny riziku úmrtí při dopravní nehodě, od 75 let toto riziko významně narůstá – ohrožení je vyšší více než 16x. „Na uvedené údaje je třeba nahlížet v obecné rovině. Kondice mnohých sedmdesátníků je ovšem nejednou lepší než osob o generaci mladších,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Téměř každý druhý senior (43 %) bývá po nehodě hospitalizován, zatímco u mladších jedinců se jedná zhruba o třetinu (32 %). Délka pobytu v nemocnici je u seniorů o polovinu delší. Nejtypičtějším zraněním seniora je fraktura, a to v celých 42 procentech případů. To je o 50 procent více než u mladších osob.  

Senioři v silničním provozu
Ve srovnání s osobami ve středním věku senioři častěji jednají zbrkle, potřebují více času k provedení zamýšleného manévru a častěji opominou provést potřebný úkon. To bývá často na složitějších křižovatkách v době, kdy je silný provoz. Řidič senior potřebuje více času na vyřešení náročnější řidičské situace. Volí pomalejší tempo jízdy, vše si důkladně promýšlí, na hlavní silnici vjíždí až v okamžiku, kdy má naprostou jistotu, že nemůže dojít ke vzniku rizikové situace. Pokud je však na něho tlačeno, aby jednal ve svižnějším tempu, může opomenout provést důležitý řidičský úkon (např. nezapne blinkr), na hlavní silnici vjede i přes přesvědčení, že provádí nebezpečný manévr.

Senioři si bývají vědomi svých omezení. Své slabiny kompenzují celoživotními zkušenostmi. Dodržují předpisy, jednají defenzívně, snaží se minimalizovat možná rizika. Jejich podíl na nehodách v důsledku nezvládnutí vozidla, nepřiměřené rychlosti jízdy, riskantního předjíždění či alkoholu za volantem je podprůměrný. Raději jezdí v době, kdy je menší provoz, rovněž tak se snaží nevyjíždět v době, kdy panuje nepříznivé počasí či za snížené viditelnosti. Senioři raději než po dálnicích jezdí po paralelních pozemních komunikacích nižší kategorie.

Bezpečné silnice pro seniory
Seniorů bude v evropské populaci neustále přibývat. Je tak třeba pamatovat na jejich bezpečnost v silničním provozu. Opatření však musí být komplexní. Je třeba
•    přizpůsobovat infrastrukturu (např. řešení složitějších křižovatek, čitelnost dopravního značení a jeho osazování s dostatečným předstihem),
•    seznamovat seniory s výhodami moderních asistenčních systémů vozidel,
•    nabízet starším osobám alternativu k ježdění osobními vozidly v podobě kvalitní a cenově dostupné veřejné hromadné dopravy,
•    vysvětlovat jim specifika jejich účasti v silničním provozu.
Velký potenciál zvýšit bezpečnost seniorů na silnicích má zapojení blízkého sociálního okolí seniorů. „V každém případě by však celá společnost měla pamatovat na to, že senioři si ze strany těch mladších zaslouží ohleduplné a džentlmenské chování. To platí obecně, nikoliv pouze na silnicích,“ dodává Roman Budský.