V roce 2015 zemřelo na silnicích v ČR 660 osob. Konečná bilance však bude vyšší

Třicet procent nehod zaviněných cyklisty s asistencí alkoholu
Závažnost nehod s přítomností drog 5,5x vyšší, než činí průměr 
Přes pokles počtu těžce zraněných o 8 procent by mohly být náklady nehodovosti rekordní

V loňském roce zemřelo do 24 hodin po nehodě 660 osob. Oproti roku 2014, kdy bylo usmrceno 629 jedinců, se jedná o nárůst ve výši 4,9 procenta. O 8,4 procenta také narostl počet nehod vyšetřovaných Policií ČR, nárůst je zaznamenán též u počtu lehce zraněných (+ 3,3 %). Naopak nižší bylo množství těžce zraněných, a to o rovných 8 procent. Nehody vyšetřované Policií ČR vykazovaly menší závažnost. Zatímco v roce 2014 zemřelo na 1 000 nehod 7,3 osoby, loni došlo k poklesu na 7,1 usmrceného.

Tragický rok pro chodce, cyklisty, děti i seniory
Loňský rok byl ve znamení nárůstu obětí především z řad tzv. zranitelných účastníků silničního provozu a spolujezdců v osobních vozech. Zemřelo více chodců (+ 19), cyklistů (+ 11) a motocyklistů (+1, přičemž zemřelo o 6 více řidičů moto, ale o 5 méně jejich spolujezdců). O 19 více (celkem 102) zemřelo též spolujezdců v osobních automobilech.

Bohužel však zahynulo i 17 dětí, což je o 6 více než v roce předchozím (nárůst o 55 %). Dvanáct našich nejmenších zemřelo jako spolucestující v osobních automobilech (oproti roku 2014 se jedná o nárůst o 8 případů), pět pak jako chodci (v jednom případě z vlastní viny). Rovněž tak vzrostl počet usmrcených seniorů (tj. osob ve věku nad 64 let) – na rovných 140. To znamená meziroční nárůst o 25 obětí (tedy o 22 %). Populace Evropy nezadržitelně stárne. „Nehodovost seniorů tak bude stále aktuálnějším tématem. Už dnes je jisté, že jsou zranitelnější než průměr populace – tvoří šestinu obyvatelstva, ale v průměru se podílejí z jedné pětiny na celkovém počtu usmrcených. A je též jisté, že zajištění bezpečnosti seniorů na silnicích je tématem nadmíru komplexním týkajícím se každého z nás,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

I loni umírali lidé při nehodách, od kterých viníci ujeli
V šestině případů v loňském roce ujeli viníci od způsobených dopravních nehod. Jednalo se o 15 101 případů, oproti roku předchozímu byl jejich počet o 6,3 % vyšší. Při těchto nehodách zemřelo 14 osob (o 4 více než v r. 2014), naopak symbolicky o 4 poklesl počet zraněných na konečných 780.

Nehody s asistencí alkoholu – doména cyklistů
Bezmála pět procent nehod (4,9 %) bylo zaviněno pod vlivem alkoholu. Při nich zahynulo 62 osob (9,4% podíl na celkovém počtu obětí) a dalších 2 267 lidí bylo zraněno. Podíl usmrcených pod vlivem alkoholu tak kopíruje dlouhodobý trend let 1993-2014 (průměrný počet usmrcených činil 10,3 %). Bohužel však především cyklisté a chodci jako by svou zranitelnost nevnímali. Bezmála třicet procent (29,4 %) nehod zaviněných jezdci na bicyklech bylo s přítomností alkoholu, u chodců se pak jednalo o nemalých 15,1 %. V loňském roce však o 100 % (ze 6 na 12) narostl počet obětí nehod způsobených pod vlivem drog. „Nehody pod vlivem návykových látek bývají tradičně nadprůměrně závažné. Zatímco loni průměrně zemřelo na 1 000 nehod 7,1 osoby, u nehod s alkoholem se jednalo o 13,6 a u nehod s přítomností drog dokonce o 39,9 osoby,“ dodává Roman Budský.     
 
660 usmrcených je prozatímní účet. Definitivní bilance může překročit hodnotu 720! 
Do definitivních statistik nehod vejde číslo vyšší než současně uváděných 660. Tam se totiž na základě mezinárodních úmluv uvádějí počty obětí do 30 dnů po nehodě. Jaký se tedy dá očekávat definitivní účet? Odpověď není jednoduchá. V jednotlivých letech se totiž procentuální nárůst usmrcených do 30 dnů liší. Pokud by počet usmrcených do 30 dnů oproti roku 2014 byl úměrný změně obětí do 24 hodin po nehodě, dá se očekávat definitivní počet obětí ve výši 722. Jestliže bude navýšení odpovídat průměrnému nárůstu v letech 1989-2014, dá se očekávat definitivní bilance usmrcených ve výši 733. Konečný účet tragických dopravních nehod za loňský rok tak může překročit hodnotu 720.  

Náklady související s nehodovostí se neustále zvyšují
Jak uvádí Centrum dopravního výzkumu v Brně, v roce 2014 činily celospolečenské ztráty související s dopravní nehodovostí 55,25 miliardy korun. To je cca 1,3 % hrubého domácího produktu v daném roce. „Jinými slovy v roce 2014 celá naše společnost obětovala jeden pracovní týden na reparaci škod vzniklých při dopravních nehodách,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Oproti roku 2013 se jedná o nárůst ve výši 2,4 miliardy Kč. Zvýšily se celkové náklady spojené s nehodami s usmrcením, těžkým či lehkým zraněním. Škody vzniklé v souvislosti s nehodami jen s hmotnou škodou naopak poklesly, ovšem jen nepatrně (viz obr. č. 1 v příloze níže).

Nemálo tratí i český stát. „Dopad ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích je velmi výrazný, a to jak na samotné viníky a oběti dopravních nehod, tak v podstatné míře i na stát a pojišťovny. Za rok 2014 to státní rozpočet stálo 23 180 000 000 Kč. To je cca 42 % z celkových ztrát. Jedná se přibližně o 30 % schodku státního rozpočtu,“ říká Jindřich Frič, ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu.

Jednou z příčin zvýšení celkových ekonomických nákladů nehodovosti je kromě vyššího počtu usmrcených především meziroční nárůst ztrát na jednu usmrcenou či těžce zraněnou osobu. Oproti roku 2013 nás tak jedna oběť nehody vyšla na 20 881 000 (19 440 000 v r. 2013), jeden těžce zraněný na 5 089 000 (4 867 700 v r. 2013). Naopak škoda v souvislosti s nehodou s lehkým zraněním nepatrně poklesla ze 433 000 na 429 000 a nehoda bez škod na zdraví nás vyšla na 262 000 korun (oproti 267 300 v roce 2013). Konečný účet bude možno vystavit, až bude počet obětí nehod definitivní. Už dnes je však jisté, že jejich počet vzrostl, podobně jako množství lehce zraněných a počet nehod vyšetřovaných PČR. „Celkové celospolečenské ztráty by se tak za loňský rok mohly přehoupnout přes rekordních 58 miliard korun,“ uzavírá Jindřich Frič.