Řidičská etika a etiketa na evropských silnicích

A s jakými nešvary bychom měli u svých motorizovaných evropských kolegů počítat?
Odpověď nabízí průzkum provedený na začátku letošního roku v 11 státech EU28.

Francouzská nadace VINCI Autoroutes provedla od 1. února do 7. března letošního roku průzkum v 11 zemích Evropské unie, aby zjistila, jak tamější řidiči vnímají bezpečnost silničního provozu. Řada našich občanů se během nadcházejících letních prázdnin tradičně vypraví za relaxací i poznáním k našim evropským sousedům. A většinou to bude automobilem, či v jedné stopě. Každý rozumný motorista se alespoň v kostce seznámí se základy dopravních předpisů zemí, po jejichž silnicích bude brázdit. Kromě povinných pravidel je však také dobré pamatovat na dodržování pravidel nepsaných, tedy jakési řidičské etiky i etikety. Určitě tedy nezaškodí alespoň v kostce poodhalit závěry, ke kterým průzkum dospěl.    

Co nám zahraniční řidiči rozhodně neodpustí?
Obecně nejvíce odsuzují evropští řidiči řízení pod vlivem alkoholu a drog (uvádí 62 procent respondentů). Právem. Nehody s asistencí alkoholu v krvi se v Evropské unii podepisují na vzniku celé čtvrtiny smrtelných dopravních nehod. V tomto směru jsou nejradikálnější Francouzi a Poláci (shodně po 75 % dotázaných). Třetí příčka pak patří (možná překvapivě) Italům (69 %). Nejméně vyhranění jsou Britové (49 %), Němci (50 %) a Řekové (55 %).
Druhým nejkritizovanějším nešvarem je nepozornost, především pak z důvodu nedovoleného používání mobilního telefonu během řízení. To tvrdí 52 procent dotázaných. Na pozoru je třeba se mít především v Nizozemsku, neboť sedmdesáti procentům řidičů to opravdu vadí. Telefonující řidič se nesetká s pochopením ani ve Velká Británii (61 %), Řecku a Švédsku (shodně po 59 %). Naopak velmi tolerantní jsou Poláci (27 %), Slováci (40 %) a Francouzi (45 %). „V těchto zemích je třeba se mít na pozoru, neboť se dá předpokládat, že mnoho řidičů si se zákazem telefonování za jízdy – které je svým negativním účinkem přirovnáváno vlivu jednoho promile alkoholu v krvi – hlavu lámat nebude,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Překračování povolené rychlosti vadí 45 procentům odpovídajících. Nejvíce Polákům (65 %), Slovákům (57 %) a Belgičanům (50 %), nejméně naopak Nizozemcům (24 %). „Je ovšem dobré upozornit, že především v západní a severní části Evropské unie jsou v tomto směru policisté naprosto nekompromisní, pokuty bývají vysoké, při výraznějším překročení rychlosti je třeba připravit se na pobyt ve vězení. Nástup bývá ihned,“ varuje Budský.

Jaké projevy nelibosti pak lze očekávat?
Většina dotazovaných řidičů – 54 procent – připouští, že svého kolegu slovně urazí. To je doménou Řeků (70 %), Němců a Francouzů (po 65 %). Slovního napadení se naopak nemusíme příliš obávat u Švédů (29 %), Poláků (36 %) a Slováků (44 %). Ani agresivní používání klaksonu není Evropanům zcela cizí (kladně odpovědělo 44 procent dotazovaných). Nejvíce si v něm libují Španělé (66 %), Řekové (59 %) a Italové (58 %). Nejklidnější jsou naopak Němci (29 %), Švédové (30 %) a Britové (36 %). Rovných třicet procent řidičů dá svou nelibost najevo těsným nalepením se na záď vozidla „trestaného“. To je doménou Řeků (49 %). Francouzští a němečtí řidiči jsou v tomto ohledu smířlivější (shodně po 35 %). Možná i proto, že místní policie nedodržení vzájemné vzdálenosti velmi přísně trestá. Naopak Slováci a Poláci používají tuto formu vyjádření nelibosti nejméně často (22 a 23 %). „V České republice si řada řidičů libuje v jízdě v těsném závěsu za vozidlem jedoucím před ním. Především v Řecku je proto třeba být opatrný, tamní šoféři to mohou považovat za vyjádření otevřené agrese,“ varuje Roman Budský. Někteří řidiči neváhají vystoupit z vozidla a vyřídit si pociťovanou křivdu osobně, tak říkající z očí do očí. To neváhá udělat 16 procent respondentů. K podobnému jednání mají nejblíže Poláci (26 %) a Řekové se Slováky (po 21 %). Naopak k osobnímu vyříkání si názorů mají nejdále Britové (7 %), Nizozemci (9 %) a Belgičané (10 %).

S jakými nešvary bychom raději měli u svých motorizovaných evropských kolegů počítat?
 „Při jízdě v zahraničí je dobré počítat s místními zvyklostmi. Někdy nezbyde, než se  místnímu koloritu přizpůsobit. V opačném případě budeme považováni za provokatéra či potížistu, snadno se pak můžeme setkávat s projevy značné nevole ze strany svých motorizovaných kolegů,“ říká Roman Budský.
Naprostá většina respondentů (90 %) udává, že tu a tam překračují o několik kilometrů v hodině povolené rychlostní limity. Zde kupodivu vedou Švédové (94 %), příčinou bude jejich velmi přísné nastavení (např. při jízdě mimo obec běžně platí omezení max. povolené rychlosti do 70 km/h). Stejně odpovídali i němečtí šoféři. Naopak nejukázněnějšími jsou Slováci (83 %). Ostatně tento (zlo)zvyk známe i z naší domoviny.
Bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před nimi nedodržuje 63 procent řidičů. Nejméně na dodržování vzájemné vzdálenosti dbají Francouzi (76 %), Švédi (75 %) a Němci (73 %). Možná právě proto je německá dopravní policie velmi nekompromisní při kontrole dodržování uvedeného pravidla, konkrétní minimální vzdálenost v závislosti na rychlosti vozidel je dokonce definována jejich pravidly silničního provozu a – na což je třeba obzvláště pamatovat – dokonce i katalogem pokut. Naopak Nizozemci (53 %) a Poláci (56 %) mohou reagovat nevrle, pokud dostatečná vzdálenost dodržena nebude.
S důsledným používáním ukazatelů změny směru jízdy (tzv. blinkrů) v případě, kdy je tak nutné učinit, si příliš hlavu neláme 55 procent evropských řidičů. Premianty jsou Francouzi (65 %), zdatně jim sekundují Švédi (60 %), Němci a Belgičané (shodně po 59 %). Nejméně často byste se s tímto nešvarem měli setkávat na polských a slovenských silnicích; alespoň tamní řidiči si na to stěžují ze všech nejméně (po 45 %).
Více než polovina respondentů (55 procent) na dálnici bezdůvodně setrvává v levém pruhu. Suverénně nejčastěji tak odpověděli Řekové (75 %). Nejdisciplinovanější jsou naopak Slováci a Poláci (kladně odpovědělo 42 a 45 procent dotázaných).
Rovněž tak většina evropských motoristů (53 procent) si nedělá vrásky se svým nepřiměřeně rychlým průjezdem místem, kde probíhají stavební práce na silnici. Nejčastěji se k danému nešvaru přiznali Belgičané (66 %), Nizozemci (58 %), Němci a Francouzi (po 57 %). Naopak kritické pohledy si vysloužíme tam, kde na bezpečí stavbařů i své pamatují nejvíce. Jen 45 procent Švédů uvádí, že v daných místech nezpomalí, podobně je tomu v Řecku (46 %) a Itálii (49 % kladných odpovědí).   
Nebezpečnému telefonování za jízdy, tedy bez využití hands-free sady, holduje 32 procent evropských řidičů. Nejčastěji Řekové (55 %) a Slováci (50 %). Nejdisciplinovanějšími jsou naopak Britové a Nizozemci (kladně odpovědělo 12 % a 15 % dotázaných). Mezi řidiče majícími se na pozoru před nedovoleným telefonováním patří i Francouzi (porušení zákazu přiznalo 22 % z nich). „Možná právě až příliš vysoký počet telefonujících řidičů vedl ke změně pravidel silničního provozu v zemi galského kohouta, kdy nově nelze telefonovat s využitím sluchátek či jakéhokoliv podobného zařízení v uších. Je třeba dodat, že francouzská policie dovede být v případě zjištěného porušení daného ustanovení nekompromisní,“ uzavírá Roman Budský za Tým silniční bezpečnosti.