Léky za volantem mohou zabíjet

Až 10 procent šoférů přiznává užívání rizikových medikamentů
V případě způsobení nehody se může řidiči jízda pod vlivem rizikového léku zle nevyplatit
Česká republika označování nebezpečných léků na obalu opustila, Francie naopak zavedla

O tom, že drogy do silničního provozu nepatří, dnes pochybuje již málokdo. Daleko méně se však hovoří o tom, že i řada léků na předpis či dokonce volně prodejných může být pro řidiče riziková. Přitom projekt SARTRE 4, jehož se v letech 2010-2011 zúčastnilo více než 21 tisíc respondentů v 18 evropských státech a Izraeli, dospěl k závěru, že 5 až 10 procent z nich přiznává užívání léků, jež negativně ovlivňují řidičské schopnosti. Ani výsledky projektu DRUID, v jehož rámci došlo ve 13 zemích u 50 000 šoférů k odběru vzorku krve či slin za účelem následné analýzy na přítomnost alkoholu, návykových látek či nebezpečných medikamentů, nebyly nijak optimistické. U 4,02 procenta řidičů byly v těle prokázány zakázané návykové látky či nebezpečné medikamenty, v pětině případů ve vzájemné kombinaci či společně s alkoholem. Výsledky máme i z České republiky. Specialisté Centra dopravního výzkumu, v. v. i., v letech 2008 a 2009 odebrali 2 039 vzorků slin řidičů, z nichž 108 – tedy 5,3 procenta - bylo pozitivních. Nacházelo se v nich 83 zakázaných látek a dále pak 55 látek, které sice nejsou zakázány, ale negativně ovlivňují schopnost bezpečně řídit motorová vozidla.
 
Nakolik jsou léky nebezpečné?
Řada léků je pro řidiče nebezpečná. „Negativně ovlivňují jejich pozornost, schopnost koncentrace, motoriku a koordinaci pohybů, kvalitu zrakového vnímání, zpomalují reakce, navozují spavost či naopak pocity vnitřního napětí nebo dokonce agresivitu, nejednou i pocity zmatenosti či závrati. Nejednou může být zrádná vzájemná kombinace zdánlivě neškodných preparátů či léků s alkoholem. Šoféři si často neuvědomují, že negativní účinek léčiv může přetrvávat mnoho hodin po jejich podání,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Průzkum provedený odborníky z francouzské Université Victor Segalen v Bordeaux u zhruba 72 500 řidičů, kteří při nehodě utrpěli zranění, prokázal, že nebezpečné medikamenty se podepisují na vzniku každé 30. dopravní nehody. Francouzi dělí léky podle jejich možného dopadu na bezpečnost silničního provozu do čtyř kategorií:
•    na ty, které nemají na bezpečnost žádný měřitelný vliv,
•    léky vyžadující opatrnost a pečlivé přečtení příbalového letáku, neboť mohou zvýšit riziko zavinění nehody až o 14 %,
•    přípravky vyžadující vysokou pozornost, řidiči by měli jejich užívání konzultovat s lékařem či lékárníkem, neboť zvyšují riziko zavinění nehody až o 30 %,
•    konečně pak medikamenty, jež nesmějí řidiči užívat vůbec. Při jejich užití narůstá riziko vzniku zaviněné nehody až o 86 %.
 
Léky, které jsou pro řidiče prokazatelně nebezpečné
Z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou rizikové především léky, jejichž používání je třeba konzultovat s lékařem či lékárníkem. Spadá sem široká škála skupin medikamentů, jejichž potenciál přispět ke vzniku nehody je opravdu vysoký:
•    antiepileptika (léky k zabránění vzniku epileptických záchvatů) zvyšují riziko účasti na nehodě o 41 %,
•    psychoanaleptika (látky stimulující centrální nervový systém) o 31 %,
•    psycholeptika (látky tlumící centrální nervový systém) o 27 %,
•    další léky na léčbu nervového systému (vč. léků používaných při léčbě závislosti na alkoholu či opiátech) 46 %,
•    léky na léčbu diabetu o 20 %,
•    antiparkinsonika (k tlumení projevů Parkinsonovy choroby) o 15 %,
•    léky používané při léčbě hypertenze o 7 %,
•    antihistaminika (léky proti alergii) o 5 %,
•    analgetika (léky k tlumení bolesti) o 4 %.

Další rizikové léky zmiňuje i Světová zdravotnická organizace. Zopiclone (přípravek na léčbu potíží se spánkem) může zvýšit riziko vzniku smrtelné nehody až o 160 %. Řada přípravků zvyšuje i riziko vzniku nehod spojených se zraněním. Například antiastmatika o 31 %, antidepresiva o 35 % a peniciliny o 12 %.

Jak poznat, že lék může být pro řidiče nebezpečný?
Motoristé by měli v případě sebemenších pochybností konzultovat vhodnost používání i volně prodejných léků s lékárníkem. Pokud je lék na předpis, rozhodně by měli příslušného lékaře upozornit na to, že usedají za volant. V každém případě se vyplatí pročíst si příbalový leták. Rizikové mohou být i některé volně prodávané přípravky proti kašli, bolesti či kapky do očí. „Pokud by šofér prokazatelně způsobil nehodu pod vlivem léku, u něhož je v příbalovém letáku uvedeno upozornění na možné negativní účinky na řízení vozidel, musí počítat s tím, že k tomu bude při vyšetřování nehody přihlédnuto,“ upozorňuje Roman Budský.

Bohužel ty tam jsou doby, kdy byl na krabičkách rizikových medikamentů umístěn varovný trojúhelníček. To francouzští řidiči jsou na tom o poznání lépe. Na první pohled poznají, nakolik je pro ně léčebný přípravek nebezpečný. Na obalu léků, jejichž negativní vliv na řízení vozidel není měřitelný, se nenachází žádný symbol. Přípravky vyžadující opatrnost a pečlivé přečtení příbalového letáku jsou označeny žlutým trojúhelníčkem se symbolem automobilu a nápisem Niveau 1. Vhodnosti používání léků označených oranžovým trojúhelníčkem s nápisem Niveau 2 je třeba věnovat velkou pozornost a jejich případné užívání je vždy nutné konzultovat s lékařem či lékárníkem. Léky označené červeným trojúhelníčkem s nápisem Niveau 3 nesmějí řidiči užívat nikdy.

Obrázek č. 1: Symboly používané ve Francii na obalech léků rizikových pro řidiče

Před lety bývaly v České republice rizikové léky na obalu označovány varovným trojúhelníčkem. Motoristé tak byli účinně varováni před užitím preparátu, který mohl negativně ovlivnit jejich kondici k řízení vozidla. „Nezbývá než si povzdechnout nad tím, že zatímco tato praxe u nás byla opuštěna, Francouzi ji zavedli jako jeden z kroků ke snižování závažné dopravní nehodovosti,“ uzavírá Roman Budský.