Musí být motorkáři nejohroženějším druhem na silnicích?

Co by měli motorkáři udělat pro svou bezpečnost?
Nebezpečí spojená se začátkem jezdecké sezony

V loňském roce zahynulo při nehodách 60 motocyklistů. To je nejméně od vzniku samostatné České republiky. Navíc oproti roku 2015 došlo k rapidnímu poklesu obětí z jejich řad, a to o rovnou třetinu. Těžce zraněno bylo 463 jezdců v jedné stopě – i to je nejpříznivější výsledek od roku 1993.

Tradičně bývají za hlavní viníky fatálních nehod považováni motocyklisté. Mylně. To potvrzují i statistiky za rok 2016, kdy vlastní vinou zemřelo 29 jezdců v jedné stopě, naopak 31 z nich bylo usmrceno cizím zaviněním. Bez ohledu na míru zavinění je to právě motorkář, kdo případně zaplatí svým životem. „Ze statistických údajů zveřejněných OECD vyplývá, že pravděpodobnost úmrtí při nehodě je pro motorkáře 24x vyšší než pro cestující v osobním automobilu,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Pokud je na vině motorkář, v naprosté většině se jedná o nepřiměřenou rychlost jízdy. Ta v loňském roce zabíjela 22x. S velkým odstupem následují nesprávný způsob jízdy (4 mrtví) a nesprávné předjíždění (3 oběti z řad motocyklistů).

Automobilisté motorkářům ublíží nejčastěji proto, že je nevidí nebo špatně odhadnou jejich rychlost či vzájemnou vzdálenost. Jedná se hlavně o
•    nedání přednosti na křižovatce, kdy motocykl přijíždí po hlavní,
•    nedání přednosti na křižovatce, kdy auto odbočující vlevo nedá přednost protijedoucímu motorkáři,
•    přehlédnutí protijedoucího motocyklu při objíždění či předjíždění,
•    přehlédnutí zezadu přijíždějícího motocyklisty při otáčení,
•    nezaregistrování protijedoucího motocyklu při předjíždění či objíždění.

Motocyklisté jsou v silničním provozu skutečně ohrožení. Vlastně jsou nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu. „Ve srovnání s cestujícími v autobusech je pravděpodobnost jejich úmrtí při nehodě 272x vyšší. Oproti pasažérům v osobních automobilech umírá 24x více motocyklistů, 2,4x více ve srovnání s cyklisty a dvojnásobek v porovnání s chodci,“ upřesňuje Roman Budský.

Motocyklistům se tak vyplatí počítat s chybami druhých

•    Defenzivní styl jízdy by pro ně měl být alfou a omegou. Ve svém zájmu by měli velmi pozorně sledovat ostatní účastníky silničního provozu a počítat s jejich případným pochybením či rizikovým manévrem.
•    Rychlost jízdy by měli volit takovou, aby byli schopni v případě nebezpečí dostatečně zpomalit či dokonce zastavit. Brzdná dráha motocyklu je delší, než je tomu u osobního vozu. 
•    Na silnici musí jezdit tak, aby byli pro ostatní dostatečně viditelní. Rozhodně by si měli být vědomi toho, že v určitých situacích by je mohli řidiči automobilů ve zpětném zrcátku snadno přehlédnout.
•    Měli by volit pestré zabarvení oblečení a přilby, za zhoršené viditelnosti jim pomůže zviditelnit se i reflexní vesta či přinejmenším vhodně umístěný a dostatečně rozměrný reflexní doplněk.
•    Na motocykl je třeba usedat v kvalitním motorkářském oblečení, nešetřit na pořízení si kvalitních rukavic a bot. A také v kvalitní a řádně upevněné přilbě. Přesto v loňském roce zemřeli 3 jezdci v jedné stopě jedoucí bez přilby, dalších 17 bylo zraněno těžce a 72 lehce.

V každém případě by měli motorkáři pamatovat i na možné chyby své. Zvláště teď na začátku sezony. „Motocyklisté musí být po několikaměsíční zimní jezdecké pauze velmi opatrní. Přece jen chvilku trvá, než se dostanou do odpovídající jezdecké kondice. Nejednou jezdí po studených vozovkách, místy stéká tající sníh a někde v hlubokém stínu může být silnice i namrzlá. Každý rok řidičům automobilů chvíli trvá, než si po zimě zvyknou na přítomnost motocyklů a začnou je reálně vnímat. Na výkonu řidičů se může podepsat i jarní únava,“ uzavírá Vladimír Mašek, šéfinstruktor projektu Učme se přežít.