Jen 12 procent evropských řidičů se považuje za průměrné či slabé

Ankety se zúčastnilo přes 12 000 respondentů v 11 státech Evropské unie
Jen polovina dotázaných věří, že počty obětí dopravních nehod mohou být snižovány
Za nejrizikovější je považována jízda pod vlivem alkoholu a drog
Za nejlepší řidiče se považují Italové a Švédi, nejméně si věří Poláci
A jak to vidí objektivní statistiky smrtelných nehod?

Francouzská nadace VINCI Autoroutes ve dnech 11. ledna až 10. února 2017 vyzpovídala celkem 12 429 respondentů, aby zjistila, jak vnímají bezpečnost silničního provozu. Průzkum proběhl v 11 zemích Evropské unie – Francii, Německu, Velké Británii, Itálii, Španělsku, Belgii, Švédsku, Řecku, Polsku, Nizozemsku a Slovensku. Češi mezi dotázanými chyběli, nicméně některé poznatky mohou být i pro naši motoristickou veřejnost zajímavé.

Jen necelá polovina respondentů – konkrétně 49 % – věří, že počty obětí dopravních nehod mohou být snižovány. Naopak 51 % je přesvědčeno, že další snižování mrtvých bude obtížné, neboť silnice jsou z podstaty nebezpečným místem. Největšími optimisty jsou Belgičané, plných 62 % věří v další snižování smrtelných nehod. Následují Španělé (59 %), Francouzi (58 %), Italové (57 %) a Švédi (54 %). Největšími skeptiky jsou Slováci (31 %), Němci (37 %) a Řekové (41 %).

Respondenti ze všech 11 států se shodli, že nejčastější příčinou fatálních nehod jsou rozptýlenost (57 %), jízda pod vlivem alkoholu či drog (56 %), nepřiměřená rychlost jízdy (42 %) a s velkým odstupem ospalost (8 %). Rozptýlenost považují za největší nebezpečí Nizozemci (75 %) a Italové (68 %), naopak nejméně Poláci (36 %). Ti však nejčastěji vidí nebezpečí v alkoholu a drogách (70 %), Sekundují jim Francouzi se 67 %. Nejméně to je v Německu (41 %) a Velké Británii (43 %). Nepřiměřenou rychlost jízdy nejčastěji považují za nebezpečnou v Polsku (59 %) a na Slovensku (57 %), nejméně je to v Nizozemsku (22 %) a Itálii (32 %). Ospalost je největším nebezpečím pro Němce, Švédy a Nizozemce (shodně po 10 %), naopak nejméně je to v Řecku (5 %).

Obecně pak za nejvíce rizikové považují odpovídající ve všech 11 zemích řízení pod vlivem alkoholu s hladinou přesahující zákonný limit (56 %) a jízdu pod vlivem drog (34 %). Naopak jen 6 % odpovídajících spatřuje nebezpečí v řízení pod vlivem léků negativně ovlivňujících koncentraci. „Řidiči obecně vliv léků na jejich výkon podceňují. Přitom průzkum provedený odborníky z francouzské Université Victor Segalen v Bordeaux prokázal, že nebezpečné medikamenty se podepisují na vzniku každé 30. dopravní nehody se zraněním,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.  
Následují posílání textových zpráv při řízení (33 %), překračování rychlostních limitů (25 %), telefonování při řízení (21 %) a jízda, pokud je řidič unaven či dokonce ospalý (18 %). Přejíždění z pruhu do pruhu bez používání blinkrů považuje za rizikové 7 procent respondentů.

Ve kterých státech jsou nejodpovědnější řidiči?

Vyhrávají Švédové. Za nejodpovědnější je označilo 38 procent respondentů. Následují Němci s 25 %, Nizozemci (12 %) a Britové (11 %). Naopak jen 1 % odpovídajících označilo za nejodpovědnější Slováky, Řeky a Poláky. O mnoho lépe na tom nejsou ani Italové či Španělé se 2 %. Tradičně se má za to, že za nejlepší se označují domácí šoféři. To platí například pro Švédy, Brity, Nizozemce, Francouze či Belgičany. Ale například v Německu to neplatí, tam považují za nejodpovědnější Poláky a Řeky (shodně po 33 %), domácí šoféři následují s velkým odstupem (24 %). Za zmínku stojí i to, že ve Francii a Belgii jsou za nejodpovědnější vedle tuzemských šoférů považováni i Slováci. A kdo je nejméně odpovědný? Jednoznačně Italové s 27 procenty následovaní Řeky (18 %) a Poláky (16 %). Nejlépe jsou na tom naopak Švédi a Nizozemci (po 2 %). Paradoxně i zde platí, že respondenti považují za nejméně odpovědné domácí řidiče. Nejmarkantnější je to v Řecku (67 %) a Itálii (52 %).

Jak to vidí sami řidiči?

„Za velmi dobrého řidiče se považuje 24 procent odpovídajících, za dobrého pak dalších 64 procent. Jen desetina dotázaných se považuje za průměrné šoféry a 2 procenta za špatné. Ovšem v sebehodnocení mužů a žen jsou markantní rozdíly,“ říká Roman Budský.
Pánové jsou ve 27 procentech přesvědčeni, že jsou velmi dobří, v 63 procentech dobří, v 9 procentech průměrní. Za špatné se považuje jen 1 procento z nich.
Ženy jsou v hodnocení svých řidičských kvalit střízlivější. Za nadprůměrné řidičky se považuje 21 procent z nich, za dobré dalších 65 procent, za průměrné 12 procent a za slabé zbývající 2 procenta.
Rozdíl je i mezi šoféry podle věku. Ti mladší 35 let jsou v 19 % přesvědčeni o svých nadprůměrných řidičských kvalitách. Další rovné dvě třetiny přísahají na to, že jsou dobří, 12 % průměrní a celá tři procenta přiznává, že jsou slabí. Motoristé 35letí a starší jsou sebevědomější. Za výborné se považuje 26 %, za dobré 63 % a za průměrné rovná desetina. Jen jeden ze sta přiznává, že je špatný.   

Nejlépe se hodnotí italští a švédští motoristé. V těsném závěsu jsou Španělé a Řekové. Pomyslná třetí příčka patří Belgičanům, Britům a Nizozemcům. Bramborovou medaili získali Francouzi spolu s Němci. Nejvíce sebekritičtí jsou Poláci a Slováci.

A jak to vidí statistiky smrtelných nehod?

A jak hodnotí úroveň bezpečnosti silničního provozu statistiky nehod? Nejmenší pravděpodobnost (zhruba na polovině průměrné Francie), že jízda skončí tragicky, hrozí ve Švédsku a Velké Británii. O něco horší je to v Německu a Nizozemsku. Zhruba na průměru hodnocených 19 států Evropské unie je to ve Francii, o zhruba desetinu nad ním v Itálii a o pětinu nad průměrem v Belgii. Suverénně nejhorší je situace v Polsku. Zde hrozí 2,5x vyšší pravděpodobnost, že jízda skončí tragicky než v průměrné Francii. „V České republice je situace příznivější, ale i tak se v rámci EU řadí naše silnice k těm nebezpečným. Riziko usmrcení je u nás oproti výše uvedenému průměru vyšší o zhruba 80 procent. Ve srovnání s nejbezpečnějším Švédskem a Velkou Británií u nás hrozí zhruba 3,5x vyšší riziko, že jízda skončí smrtí,“ uzavírá Roman Budský.