Každý osmý mrtvý na silnicích byl loni motocyklista

V roce 2017 zahynulo při dopravních nehodách celkově 64 motocyklistů, o 2 více než o rok dříve. Dalších 418 jezdců v jedné stopě bylo zraněno těžce (meziročně o 50 méně) a 2 173 lehce (oproti roku 2016 nárůst o 30 případů). Od roku 1993 byl pro motorkáře nejtragičtější rok 2007, kdy jich zemřelo 134, naopak nejpříznivější byl rok 2016 se 62 mrtvými. Od vzniku samostatné České republiky byl průměrný podíl motocyklistů na celkovém počtu obětí dopravních nehod každoročně 8,9 %, loni to bylo výrazně více – 12,7 %. Navíc počínaje rokem 2006 byl tento podíl vždy vyšší než uvedený dlouhodobý průměr. „Je třeba zdůraznit, že smrtelné dopravní nehody již dávno nejsou doménou mladých motocyklistů. V roce 2017 přišlo za řídítky svého stroje o život 37 jezdců ve věku nad 35 let, tedy 58 % z celkového počtu 64 mrtvých motorkářů,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Motocyklisté byli účastníky celkově 2 919 dopravních nehod. Při nich zahynulo 66 osob. Sami jezdci v jedné stopě zavinili 1 684 nehod, jejich následkem zemřelo 40 lidí. Nejvíce obětí měli na svědomí jezdci sedlající stroje o objemu válců 460 - 850 cm3 (19), následují motorkáři na strojích o objemu 860 - 1 250 cm3 (12 mrtvých), s velkým odstupem pak jezdci na strojích o objemu do 100 cm3 (5 obětí), po 2 mrtvých bylo vinou těch, kdo jeli na motocyklech o objemu 101 - 450 a nad 1 250 cm3. „Z údajů zveřejněných OECD vyplývá, že ve srovnání s cestujícími v autobusech je pravděpodobnost jejich úmrtí při nehodě 272x vyšší. Oproti pasažérům v osobních automobilech umírá 24x více motocyklistů, 2,4x více ve srovnání s cyklisty a dvojnásobek v porovnání s chodci. To, že nehody jsou pro motocyklisty velmi nebezpečné, potvrzuje i zjištění, že loni byla v České republice pravděpodobnost úmrtí motorkáře při kolizi 4,6x vyšší než při průměrné nehodě,“ upřesňuje Roman Budský.

Nejčastěji loni umírali motocyklisté na Ústecku, kde jich přišlo o život 8. Následují kraje Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský (po 7 obětech) a Liberecko společně se Zlínskem (po 6 usmrcených). Naopak nejméně obětí z jejich řad bylo v Praze, na Královéhradecku, Pardubicku a Vysočině (shodně po 2 mrtvých).

Proč motocyklisté umírají

Pokud motocyklista zemře při nehodě vlastní vinou, bývá to v naprosté většině případů kvůli nepřiměřené rychlosti jízdy. Tak tomu bylo i v loňském roce, kdy rychlost zabíjela ve 23 případech. S velkým odstupem následují nesprávný způsob jízdy (12 mrtvých), nesprávné předjíždění (4 oběti) a v jednom případě nedání přednosti v jízdě. „Automobilisté motorkářům naopak nejčastěji ublíží proto, že je nevidí nebo špatně odhadnou jejich rychlost či vzájemnou vzdálenost,“ říká Roman Budský. Jedná se hlavně o

• nedání přednosti na křižovatce, kdy motocykl přijíždí po hlavní,
• nedání přednosti na křižovatce, kdy auto odbočující vlevo nedá přednost protijedoucímu motorkáři,
• přehlédnutí protijedoucího motocyklu při objíždění či předjíždění,
• přehlédnutí zezadu přijíždějícího motocyklisty při otáčení,
• nezaregistrování protijedoucího motocyklu při předjíždění či objíždění.

Motocyklisté musí počítat s chybami druhých

Defenzivní styl jízdy by měl být pro motocyklisty alfou a omegou. Ve svém zájmu musí pozorně sledovat ostatní účastníky silničního provozu a počítat s jejich případným pochybením či rizikovým manévrem. Rychlost jízdy by měli volit takovou, aby byli schopni v případě nebezpečí dostatečně zpomalit či dokonce zastavit. Musí pamatovat na to, že brzdná dráha motocyklu bývá delší, než je tomu u osobního automobilu. Na silnici musí jezdit tak, aby byli pro ostatní dostatečně viditelní. Jejich chování musí být pro ostatní dostatečně čitelné. Rozhodně by si měli být vědomi toho, že v určitých situacích by je mohli řidiči automobilů ve zpětném zrcátku snadno přehlédnout. Vyplatí se volit pestré zabarvení oblečení i přilby, za snížené viditelnosti jim pomůže ke zviditelnění i reflexní vesta či přinejmenším vhodně umístěný a dostatečně rozměrný reflexní doplněk. Na motocykl je třeba usedat v kvalitním motorkářském oblečení, nešetřit na pořízení si kvalitních rukavic a bot. A také v kvalitní a řádně upevněné přilbě. Podle Světové zdravotnické organizace kvalitní a řádně připevněná přilba snižuje riziko vzniku smrtelného zranění cestujících na motocyklu o téměř 40 procent, v případě těžkého zranění dokonce o více než 70 procent. Přesto v loňském roce zemřeli 4 jezdci v jedné stopě jedoucí bez přilby, dalších 16 bylo zraněno těžce a 81 lehce.

V každém případě by měli motorkáři pamatovat i na možné chyby své. To platí zvláště teď na začátku jezdecké sezony. „Motocyklisté musí být po několikaměsíční zimní jezdecké pauze velmi opatrní. Přece jen chvilku trvá, než se dostanou do odpovídající jezdecké kondice. Nejednou jezdí po studených vozovkách, místy stéká tající sníh a někde v hlubokém stínu může být silnice i namrzlá. Každý rok řidičům automobilů chvíli trvá, než si po zimě zvyknou na přítomnost motocyklů a začnou je reálně vnímat. Na výkonu řidičů se může podepsat i jarní únava,“ říká za Tým silniční bezpečnosti Vladimír Mašek, dlouholetý instruktor zdokonalovacích kurzů pro motocyklisty.

Zdravotní následky nehod motocyklistů

Z údajů Evropské observatoře bezpečnosti silničního provozu vyplývá, že třetina motocyklistů, která je po nehodě převezena do nemocnice k vyšetření, bývá hospitalizována. Zatímco průměrná délka hospitalizace zraněných při dopravních nehodách činí necelých osm dní, motocyklisté si poleží o dva dny déle. Zranění často bývají skutečně vážná. Nepřekvapí proto, že na jednoho usmrceného motocyklistu připadají další čtyři se závažným poškozením mozku, míchy či končetin. Pokud se jedná o následky nehod pro motocyklisty v České republice, podle údajů zveřejněných Evropskou komisí nejčastěji utrpí zranění dolních končetin (39 % nehod se zraněním či usmrcením), zranění hlavy, obličeje či krku (18 procent), páteře (12 procent), břicha či pánve (11 procent) a hrudníku (9 procent). Vícečetné trauma utrpí každý desátý zraněný motorkář.