Jak bezpečně parkovat v zimních podmínkách

Zásady bezpečného parkování na zasněžených parkovištích

Při výběru místa k parkování je dobré zvažovat nejen to, zda budu schopen odstavit své vozidlo, aby nepřekáželo ostatním, ale také pamatovat na odjezd z parkoviště. Zásadně je třeba zaparkovat automobil jen v místech k tomu určených. Naopak opatrnost je na místě v případě, že je parkoviště již přeplněné a nezbylo by než zaparkovat vozidlo na místech, která jsou určena k příjezdu na parkovací plochu či výjezdu z ní. Může to být v rozporu s pravidly silničního provozu a navíc takto odstavený vůz může být nepříjemnou překážkou pro ostatní motoristy, ale také může komplikovat provádění pravidelné údržby plochy a odklízení sněhu z ní. „To, že na silnici nejsou označeny značky zakazující stání či zastavení, neznamená, že zde můžeme vozidlo bezstarostně a beztrestně zaparkovat. Zákon o silničním provozu totiž jednoznačně stanoví, že při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 metry pro každý směr jízdy. Na obousměrné silnici to tedy v součtu dělá minimálně 6 metrů,“ varuje Roman Budský z Platformy Vize nula

Parkovat je třeba tak, aby byl schopen řidič a spolucestující bezpečně vystoupit z vozidla a současně je třeba pamatovat i na ponechání prostoru pro nastoupení cestujících do automobilů, vedle nichž stojíme. Vzájemný odstup by měl být alespoň tři čtvrtiny metru. Pozor však na vozidla, na nichž je umístěn "Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou". Může se jednat o automobil přepravující například vozíčkáře či jinou osobu s pohybovým postižením. V těchto případech raději ponechme odstup minimálně jeden metr.

Co udělat pro to, aby nám po zaparkování ve svahu automobil neujel?

Řádně zajistit automobil parkovací brzdou, při stání předkem směrem do kopce zařadit první rychlostní stupeň, v opačném případě zpátečku. Parkujeme-li ve strmém kopci a chceme-li mít jistotu, že vozidlo v případě samovolného rozjetí nezpůsobí žádný karambol, můžeme stočit přední kola směrem k okraji silnice. „U moderních automobilů, které jsou v řádném technickém stavu, by mělo postačit jejich zabezpečení parkovací brzdou, případně doplněné zařazením příslušného převodového stupně. Pokud však parkujeme v opravdu strmém kopci (půjde například o příjezdovou cestu na chalupu, kde plánujeme strávit víkend), podložení jednoho z kol klínem či cihlou nemusí být na škodu,“ říká Roman Budský.

Bezpečný výjezd ze zasněženého či namrzlého parkovacího místa

Vždy je dobré alespoň letmo zkontrolovat, na jakém povrchu parkujeme. Jestliže je vedle vozidla sněhová vrstva (vzniklá například průjezdem sněhového pluhu), určitě se vyplatí sáhnout do zavazadlového prostoru pro lopatku a sníh odházet. V případě, že vyjíždíme z řady podélně parkujících vozidel, mezi nimiž jsou malé odstupy, totiž může namrzlá vrstva sněhu, kterou se budeme snažit pod plynem překonat, způsobit nepříjemné překvapení v podobě odhození našeho vyjíždějícího vozu na vedlejší automobil. Na zasněženém či dokonce namrzlém povrchu v každém případě citlivě s pedálem plynu i spojky. Protáčející se hnací kola auta výrazně zhoršují jeho řiditelnost.

Výbava, která zjednoduší parkování na horách

Určitě s sebou do hor vozme smetáček. Řidiči totiž nesmějí usednout za volant vozidla, na němž je námraza či sníh zabraňující výhledu z místa řidiče vpřed, vzad i do stran. Také je zakázáno řídit vozidlo, na kterém je led, jenž by v případě uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu. Smetáček se bude hodit i na očištění vnějšího osvětlení vozidla. Neviditelné vozidlo, špatně viditelná brzdová světla či blinkry mohou být pro bezpečnost provozu velkým nebezpečím, navíc by to bylo v rozporu s pravidly silničního provozu. Rozhodně nezapomeneme na kvalitní škrabku ledu, bez ní budeme okna čistit jen s krajní námahou. Pytlík s pískem lze doporučit také, podsypání hnacích kol na namrzlém povrchu může rozhodnout o tom, zda například vyjedeme z parkovacího místa.

Automobil na kluzké vozovce samovolně ujíždí. Jak zachránit situaci?

To je situace nejen nepříjemná, ale především velmi nebezpečná. Proto je třeba udělat vše pro to, aby k něčemu podobnému nedošlo. „Dříve než se rozhodne řidič vystoupit, musí mít naprostou jistou, že jeho vůz je dostatečně zabezpečen proti samovolnému rozjetí. Pokud by se totiž zaparkovaný vůz na kluzké silnici v kopci samovolně rozjel, všechny pokusy o zachránění situace bývají spíše hrou na náhodu,“ uvádí Budský. Například zda se řidiči podaří bezpečně naskočit za volant a vůz zastavit, zda se mu v opačném případě podaří alespoň stočit přední kola ke straně, aby se vůz zastavil o sněhovou bariéru či zakotvil v příkopu…