Pravidla jízdy na koloběžce

Pro jezdce na koloběžce platí stejné povinnosti, jako pro cyklisty:

1. Pohyb po chodníku je umožněn jen pro osoby ve věku do 10 let.
2. Povinnost do 18 let věku za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.
3. Jedinec do 10 let se může pohybovat bez dozoru osoby starší 15 let pouze na cyklostezce, na stezce pro cyklisty a chodce a v obytné zóně po celé její ploše.
4. V pěší zóně se smí pohybovat jen tehdy, pokud dopravní značka povoluje vjezd cyklistů.
5. V „Zóně pro cyklisty“ je nejvyšší povolená rychlost 30 km/hod.
6. Pokud se jedinec do deseti let věku pohybuje na silnici, je nezbytný doprovod osoby starší 15 let, sám může jet na silnici až po dosažení 10 let.

Jen věkovým limitem a výbavou jezdce na koloběžce není zákon naplněn. Koloběžka, stejně jako kolo, podléhá povinné výbavě. Mnoho koloběžek, zvláště těch, na kterých jezdí mladší děti, nemá ruční brzdu a brzdí se pouze tlakem na zadní blatník – nášlapnou brzdou.

A to už se nezmiňujeme o potenciálním nebezpečí některých typů elektrických koloběžek, které mohou dosahovat podstatně vyšších rychlostí jízdy. „Samostatnou kapitolou (problémem) jsou elektrokoloběžky (elektroběžky). Na základě výše uvedených skutečností, by měly být elektrokoloběžky považovány za jízdní kola pouze v případech, kdy se asistence elektropohonu vypne při rychlosti 6 km/h. Analogii s elektrokoly, tzn. dopomoc elektropohonu pouze při šlapání, si lze v případě elektrokoloběžek jen velmi obtížně představit. Z pohledu nařízení č. 168/2013 jsou tedy elektrokoloběžky považovány za dvoukolový moped. Nemálo prodejců však tvrdí, že se jedná o dodatečně pomocné motorky dle vyhlášky č. 341/2014 Sb.“; zdroj: CDV: Elektromobilita v České republice, 2018.

Povinná výbava koloběžek je definovaná ve vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Koloběžka je zařazena mezi jízdní kola!

Povinná výbava

• Volné konce řídítek musí být zaslepené, nejlépe gumovými rukojeťmi.
• Na rukojeti nesmí být ostré hrany – nebezpečí vážného poranění při nárazu na řídítka.

Brzda přední a zadní

• Účinné na sobě nezávislé brzdy (přední a zadní). .
• Ochrana páčky brzdy proti poranění – musí mít oblý konec.

Odrazky a jejich umístění

• Přední odrazka – bílá barva, umístění vpředu pod řídítky. Může být kombinovaná s bílou přední svítilnou nebo blikačkou.
• Zadní odrazka – červená barva, může být kombinovaná se zadní červenou svítilnou nebo odrazovým materiálem obdobných vlastností. Je možno použít i červené blikačky.

Osvětlení koloběžky za tmy, za snížené viditelnosti

• Jezdec na koloběžce, stejně jako cyklista, je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícený světlomet s bílým neoslňujícím světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, lze použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.

Pro bezpečné provozování koloběžky je také nezbytný předpoklad, že je technicky způsobilá tj. bez závad.

Je nutné dodržovat veškeré dopravní značky, a to jak svislé, tak i vodorovné, stejně jako pro cyklisty.

Příklady svislého dopravního značení:

Dopravní značky jsou obsahem Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Pro jezdce na koloběžce, kteří se pohybují na pozemních komunikacích, platí také pokyny policisty, musí respektovat světelné signalizační zařízení – semafor a znát chování u tohoto zařízení. Platí pro ně signály, které jsou určeny pro cyklisty - dvoubarevná nebo tříbarevná soustava signálů. Osoba na koloběžce je považována za řidiče a jako řidiči zákon č. 361/2000 Sb. přikazuje respektovat vše, co platí pro řidiče motorových vozidel.

Přechod pro chodce

Pokud cyklostezka navazuje přechodem pro chodce, musí jezdec z koloběžky sesednout a koloběžku přes přechod jen vést. Nesmí na ní jet.

Jízda v obci na silnici s více pruhy

Osoba jedoucí na koloběžce používá jen pravý jízdní pruh, levý jízdní pruh jen v případě nutnosti použití k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

Vedete-li koloběžku, jste chodec

Pokud člověk koloběžku vede, stává se chodcem. Jde-li po silnici, je povinen jít tak, aby byl v co největším bezpečí před projíždějícími vozidly a vozidla neohrožoval nebo neomezoval. Jde vždy tak, aby měl koloběžku vlevo od sebe, tzn. směrem do silnice. Na silnici se pohybuje po pravé straně silnice, případně po pravé krajnici. Koloběžku lze i vést po chodníku.

Vybrané nebezpečné situace, se kterými se může jezdec na koloběžce setkat na silnici

Pokud se jezdec na koloběžce ocitne v tzv. slepém úhlu vozidla, může jej řidič přehlédnout. Vzhledem k výšce koloběžky je velmi nesnadné jezdce na koloběžce v provozu vůbec vidět. Velmi špatně je identifikovatelný na malých sportovních koloběžkách, kdy není skoro koloběžka pod dospělým člověkem vidět.

Jezdec na koloběžce náhle vybočí ze směru jízdy např. vlivem nerovnosti na silnici způsobenou výpustí kanalizace apod. Koloběžka je velmi citlivá na jakoukoliv nerovnost.

Rovněž předjíždění nákladním vozidlem je velmi nebezpečné – tlaková vlna může při předjíždění osobu z koloběžky i shodit, zvláště pokud vozidlo jede vysokou rychlostí.

Pro jízdu je vhodné vybírat trasu, která vede mimo silnici a raději jet po cyklostezce. Je to bezpečnější.

Předjíždění / objíždění / vjíždění

Pro jezdce na koloběžce platí, stejně jako pro cyklistu, povinnost dávat znamení o změně směru jízdy, pokud odbočuje, vjíždí na pozemní komunikaci nebo předjíždí. Při objíždění stojícího vozidla z pravé i z levé strany je zapotřebí si všímat, zda řidič nebo spolujezdec neotevírají dveře.

Upozornění pro jezdce na koloběžce

Pro cyklistu platí, že nesmí jet na kole a vést na vodítku psa, stejně tak jako pro jezdce na koloběžce. Týká se to pozemní komunikace všech typů - viz § 58 (4) zákona č. 361/2000 Sb.

Na koloběžce může jet jen jedna osoba, stejně jako na kole.

Zdroj: článek byl převzat od Centra dopravního výzkumu, v.v.i.