Jak vidíme budoucnost městské dopravy?
Téměř tři čtvrtiny obyvatel EU si stěžují na chronické problémy spojené s městskou dopravou.
Nejvíce vadí zhoršování životního prostředí, dopravní zácpy a dopravní nehody.
Dopravní zácpy stojí Evropskou unii 100 miliard eur ročně.
Ve městech EU zemřelo v loňském roce 38 procent obětí nehod.
V ČR to bylo 31,2 procenta, k většině těžkých zranění (53,5 %) došlo na městských komunikacích.
Češi patří mezi nejčastější uživatele prostředků veřejné hromadné dopravy.
Odpovědi na to, jak nahlížejí obyvatelé Evropské unie na kvalitu dopravy ve městech a jaké formy řešení současných problémů podporují, poskytl průzkum s názvem „Postoje Evropanů k dopravě ve městech“ financovaný Evropskou komisí a realizovaný v roce 2013 ve všech 28 členských státech Evropské unie.
Na 28 000 obyvatel odpovědělo na následující okruhy otázek:
• jaké jsou dopravní zvyklosti obyvatel;
• jaké pociťují problémy spojené s dopravou ve městech;
• jaká navrhují opatření vedoucí ke zlepšení stávající situace;
• nakolik věří, že může dojít k uskutečnění opatření vedoucích ke zlepšení stávající situace;
• kdo má být zodpovědný za jejich případnou realizaci.
Denně či několikrát týdně se po městech pohybuje 72 % obyvatel EU. Nejvíce Italové a Lotyši, nejméně Irové a obyvatelé Velké Británie. Češi se ve městech pohybují daleko častěji, a to v 86 % případů (spolu s Řeky nám tak patří pomyslná třetí příčka).
Nejrozšířenějším způsobem přepravy osob ve městech EU je chůze (to, že se jako chodec denně či několikrát týdně pohybuje po městě, uvádí 87 % respondentů), následuje jízda osobními automobily (77 % - včetně využití služeb taxislužby) a na bicyklech (29 %), nejméně občané EU využívají motocykly (6 %).
• Nejvášnivějšími chodci jsou Lotyši a Poláci, nejméně v oblibě chůzi mají Kypřané.
• Ti jsou naopak nejzapálenějšími automobilisty, podobně jako Lucemburčané a Malťané.
• Nejčastěji se prostředky veřejné dopravy po městě svezou Lotyši a Maďaři (v obou případech 48 %), následují Poláci (47 %) a Češi společně s Rumuny (46 %).
• Jízdní kola doslova milují Nizozemci (denně či několikrát týdně po městě jezdí 71 % respondentů), s velkým odstupem následují – překvapivě Finové (57 %) a Dánové (56 %). Jízdní kola naopak nemají v oblibě Malťané (jen 3 % odpovídajících se na nich sveze alespoň několikrát do týdne).
• Nejvíce na motocyklech jezdí Řekové (17 %) a Italové (11 %), nejméně Švédi (1 %), dále pak Češi společně například s Němci, Estonci či Nizozemci (a to ve 2 %).
V České republice je pořadí obdobné. "Ve srovnání s ostatními státy EU dáváme více přednost pěšímu pohybu po městě (denně či několikrát týdně v 94 %), osobních automobilů využíváme méně (v 71 %). Naopak tradičně více se u nás těší oblibě prostředky veřejné přepravy osob (46 %). „Určitým překvapením může být, že téměř stejný počet respondentů, jako činí průměr EU, uvádí oblibu v přepravě na jízdním kole (28 %). Naopak motocykly Češi ke každodennímu pohybu po městě nepoužívají vůbec, jen 2 % uvádějí, že na nich po městě jezdí několikrát týdně,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Při pohybu ve městech pociťují obyvatelé EU často či přinejmenším někdy problémy ve 39 procentech případů. Největšími kritiky jsou Malťané (74 % z nich), následují Řekové (65 %) a Kypřané (63 %). Nejméně často si naopak stěžují Seveřané – Finové v 11 % případů, Švédi (15 %) a Dánové (18 %).
Češi mají s dopravou ve městech problémy často v 11 % a někdy ve 26 % případů (dohromady se jedná o 37 %, což se blíží průměru EU28). Naopak 20 % respondentů se s problémy nikdy nesetkalo.
Za vážné problémy, které s sebou nese doprava ve městech, obyvatelé EU považují znečištění vzduchu (81 %), dopravní zácpy (76 %), vysoké přepravní náklady (74 %), dopravní nehody (73 %) a hluk (72 %).
V České republice nám naopak nejvíce vadí znečištění vzduchu (89 %), vysoké přepravní náklady (83 %), v těsném závěsu jsou hluk (80 %) a dopravní nehody (79 %), dopravní zácpy pak uvádí 74 procent dotázaných.
Na otázku, co by mohlo zlepšit současnou situaci, nejčastěji odpovídají občané EU, že snížení cen jízdného ve veřejné dopravě (59 % dotázaných), současně zvýšení její kvality (56 %). Dále pak je podporován rozvoj infrastruktury pro cyklisty (33 %) a chodce (28 %) a omezení vjezdu těžkých nákladních vozidel do měst (27 %).
V České republice se nejvíce respondentů shodlo, že nejvíce zlepšit situaci v městské dopravě pomohou nižší ceny jízdného ve veřejné dopravě. Na druhém místě se však nachází omezení vjezdu těžkých nákladních vozidel do měst (celých 51 %). V tomto smyslu jsme nejpřísnější ze všech. Naopak nejméně ze všech podporujeme rozvoj sdílení automobilů (jen v 9 %, v EU činí průměr 25 %).
Nakolik obyvatelé EU věří, že se kvalita dopravy ve městech zlepší? Názory nejsou optimistické. Ve zlepšení věří v průměru 24 procent dotázaných, největšími optimisty jsou Švédi (48 %) a Estonci (40 %), naopak největší pesimismus panuje v Německu a… v Čechách (ve zlepšení shodně věří jen 14 % respondentů).
Poslední dotazy se týkaly toho, kdo by měl být odpovědný za provedení žádoucích změn. Z odpovědí vyplývá, že by se problémy měly řešit tam, kde k nim dochází – nejvíce spoléhají obyvatelé EU na vedení měst (56 %), dále pak na iniciativu občanů (32 %), vedení krajů (28 %), vládu (27 %). Jen 3 % sázejí na pomoc ze strany privátního sektoru.
Češi jednoznačně sázejí na vedení měst (60 %). S velkým odstupem následují občanské iniciativy a vedení krajů (shodně po 24 % dotázaných), vláda (19 %). Naopak o něco více věříme v zapojení soukromoprávního sektoru (4 % respondentů).
Z výzkumu provedeného Evropskou komisí vyplývá, že problémy s dopravou ve městech pociťují téměř tři čtvrtiny obyvatel EU (v ČR 79 %). Pokud se jedná o očekávaný vývoj kvality městské dopravy, v EU nepanuje optimismus – 74 % obyvatel nevěří ve zlepšení situace, Češi jsou daleko pesimističtější – ve zlepšení nevěří plných 84 % dotázaných. Nicméně všichni dotázaní se shodují, že řešení je třeba hledat v podpoře veřejné hromadné dopravy a rozvoji infrastruktury pro cyklisty a chodce. „Obyvatelé EU jsou změnám pohledu na způsob dopravy ve městech nakloněni. Zásadní zlepšení současné situace si však vyžaduje zásadní změnu dosavadního přístupu,“ uzavírá Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.