Uplakané dušičkové počasí je nebezpečné pro všechny, nejen pro řidiče

Jízda za mlhy je nebezpečná. Výrazně klesá viditelnost. Navíc mlha zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. Je to dáno tím, že řidiči mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a navíc jen v nejasných obrysech. Motoristé tak podvědomě vyhodnocují svou rychlost jako výrazně pomalejší, než je tomu ve skutečnosti. Často v prvním okamžiku považují stojící vozidla za jedoucí. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. „K tomu na zdánlivě suché vozovce mlha kondenzuje, brzdná dráha se tak významně prodlužuje. Pokud jede řidič nepřiměřeně rychle, před překážkou nemůže stačit zastavit a naráží do ní plnou rychlostí. Nehody se zraněním, ke kterým dojde za mlhy, proto mívají horší následky,“ konstatuje Martin Markl, vedoucí dopravního inspektorátu PČR v České Lípě.

Za mlhy to zkrátka tak rychle nepojede. S tím je třeba počítat, a vydávat se tak na cestu s potřebnou časovou rezervou. Světla pro denní svícení rozhodně nepostačí. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný ze všech stran, je proto třeba svítit potkávacími světly a pamatovat na povinnost rozsvítit zadní mlhové světlo. Vidět ovšem musí být všichni, nejen motoristé. „Chodci by měli důsledně používat reflexních doplňků. Cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu, navíc jim lze doporučit, aby svou viditelnost pro řidiče motorových vozidel zvýšili používáním reflexních vest. Takto si jich řidiči všimnou výrazně dříve a mohou efektivněji reagovat,“ upřesňuje Jan Polák, koordinátor bezpečnosti silničního provozu Libereckého kraje.

Zákeřné jsou lokální mlhy. Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se řada řidičů vnořuje bez snížení rychlosti. Často spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu. Naopak po vynoření se z mlhy do dlouhého úseku s dobrou viditelností je nutno vypnout zadní mlhovou svítilnu. Zvláště za tmy dovede nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. To je pro ně nejen nepříjemné, ale také nebezpečné.

Rychlost jízdy je ovšem třeba přizpůsobit i kvalitě povrchu vozovky. Svou roli sehrávají i kvalita pneumatik a hloubka jejich dezénu. Za mokra se citelně prodlužuje brzdná dráha, navíc vozidla jsou náchylnější ke smyku. „Fyzikální zákony zkrátka platí i pro vozidla vybavená moderními asistenčními systémy. To dokazují i statistiky dopravních nehod. Švýcarští dopravní odborníci došli k alarmujícímu závěru, že za deště se zvyšuje riziko vzniku nehody 2,5x, na dálnici dokonce 5x. V nočních hodinách uvedené nebezpečí vzroste ještě dvakrát,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.