Respektovat železniční přejezdy se vyplatí

V roce 2015 se na přejezdech událo celkem 164 střetnutí. Při nich zahynulo 32 osob a dalších 142 utrpělo zranění.
Až šedesát procent řidičů se na přejezdech nechová v souladu s pravidly silničního provozu; podíl nedisciplinovaných chodců je ještě vyšší.
Přitom pravděpodobnost úmrtí při nehodě na přejezdu je téměř 8x vyšší než při průměrné dopravní nehodě.

Během roku 2015 došlo v ČR na železničních přejezdech celkově ke 164 střetům s vlakem. Jejich následkem bylo 32 osob usmrceno a dalších 142 zraněno.
 
 

Graf č. 1: Počty mimořádných událostí na železničních přejezdech a jejich následky v letech 2003-2015 (zdroj: Drážní inspekce)

Kde docházelo ke střetům s vlakem:

•    K největšímu počtu střetů došlo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací bez závor. Zemřelo při nich 13 lidí.
•    Druhým místem, kde nejčastěji docházelo ke střetům, byly přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem. Zde zemřelo 8 osob.
•    Dalších 11 osob zahynulo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací a závorami.

Nebezpečné chování účastníků silničního provozu na přejezdech

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech. Výsledky nebyly příliš povzbudivé (podrobněji viz příloha):

•    na přejezdech vybavených světelnou výstrahou a závorami porušilo platné předpisy 60,5 procenta účastníků silničního provozu. Třetina řidičů vjela na přejezd v době, kdy byla výstražná světla ještě v činnosti, v celkovém součtu nějakého porušení platných předpisů se dopustila polovina šoférů.
•    Na přejezdech zabezpečených světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor třetina chodců dokonce světelnou výstrahu ignorovala a bez zaváhání prošla.
•    U přejezdů označených křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.
•    Přes přejezd vybavený jen mechanickými závorami přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.

„Uvedená zjištění dokazují, že za nebezpečným chováním účastníků silničního provozu na přejezdech nestojí neznalost příslušných předpisů, ale naopak lehkomyslnost, spěch, nepozornost či aktuálně zhoršená kondice řidiče,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Nejvýraznější roli při vzniku těchto dopravních nehod hraje nevěnování se plně řízení vozidla, dalšími příčinami jsou nerespektování dopravního značení, výstražného zařízení a nepřiměřená rychlost. „Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím dopravní nehodovost na přejezdech je tak samotné chování účastníků silničního provozu,“ uzavírá Jindřich Frič, ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

Závažnost dopravních nehod na železničních přejezdech bývá přitom tradičně vysoká. Zatímco například v roce 2015 zemřelo na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR 7,1 osoby, u nehod na přejezdech se jednalo o 55,4 oběti. Pravděpodobnost úmrtí při nehodě na přejezdu je tak 7,8x vyšší než při průměrné dopravní nehodě.

Pravidla jsou jasná. Postihy za jejich porušení nemalé

„Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, jak se chovat při přejíždění či přecházení železničního přejezdu. Rovněž tak jsou stanoveny citelné sankce pro případ nedodržení příslušných ustanovení zákona,“ konstatuje Ondřej Horázný, advokát a předseda Asociace autoškol ČR. Vjíždění na železniční přejezd v případech, kdy je to zakázáno, je dle Zákona o silničním provozu (§ 125c odst. 1 písm. f bod 9) považováno za přestupek. Nově jej nelze od 20. února 2016 projednat v blokovém řízení, ve správním řízení se pak uloží pokuta od 2 500 do 5 000 korun a vždy je vysloven zákaz činnosti od jednoho do šesti měsíců. Rovněž tak je zaznamenáno 7 bodů do bodového hodnocení řidiče. Nerespektování příslušných pravidel však s sebou může nést i riziko spáchání trestného činu. Dle Trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se může jednat mj. o nedbalostní trestné činy ublížení na zdraví či obecného ohrožení z nedbalosti. Zde už jsou postihy výrazně přísnější, za spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti či obecného ohrožení z nedbalosti může hrozit vyslovení trestu odnětí svobody až na deset let.

Příloha

Jak se chovají účastníci silničního provozu na železničních přejezdech?

Pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na železničních přejezdech provedený v roce 2011 Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., na 13 železničních přejezdech došel k následujícím zjištěním:

Na přejezdech vybavených světelnou výstrahou a závorami porušilo platné předpisy 60,5 procenta účastníků silničního provozu. Suverénně nejčastěji se jednalo o vstoupení či vjetí na přejezd v době, kdy se závory začaly po průjezdu vlaku zvedat, či již byly zvednuté, nicméně světelná výstraha byla ještě v činnosti. Přes šedesát procent chodců vyrazilo ihned při zvedání závor. Navíc šestina chodců prošla už během předzváněcí doby nebo obešla již sklopená břevna závor. Třetina řidičů vjela na přejezd v době, kdy byla výstražná světla ještě v činnosti, v celkovém součtu nějakého porušení platných předpisů se dopustila polovina šoférů. „To je velmi nebezpečné, neboť hrozí nebezpečí, že ve fázi zvedání závor vjede do přibližovacího úseku přejezdu druhé koleje další vlak a závory se začnou okamžitě sklápět bez potřebné doby pro vyklizení přejezdu, což u vícekolejných přejezdů znamená vysoké riziko uzavření vozidla na přejezdu mezi závorami a i pro chodce nedostatek času k opuštění přejezdu,“ upozorňuje Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

Na přejezdech zabezpečených světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor více než tři čtvrtiny pozorovaných uživatelů řádně zastavily a vyčkaly konce výstrahy. Vyšší podíl řádného respektování výstrahy ve srovnání s přejezdy zabezpečenými PZS se závorami lze vysvětlit tím, že výstraha bez dalších doplňků znamená pro uživatele jednoznačnou zprávu „červená – stát!“, zatímco u přejezdů se závorou se účastník silničního provozu často podvědomě řídí spíše pohybem břeven závor. Avšak řidiči porušili platné předpisy v 6 procentech případů, třetina chodců dokonce světelnou výstrahu ignorovala a prošla a v 56 procentech sice zastavili, ale vyrazili dřív, než světelná výstraha skončila.

U přejezdů označených křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ bylo sledováno pouze chování řidičů. Podíl těch, kteří řádně zastavili mimo nebezpečné pásmo, se pohyboval okolo jedné poloviny. Zhruba šestina šoférů sice zastavila, ale již v nebezpečné blízkosti koleje. Přibližně třetina před přejezdem pouze zpomalila, ovšem dalších 5 procent řidičů nejen že před přejezdem nezastavilo, ale navíc přes něj projelo nezměněnou rychlostí. Chování řidičů může souviset s rozhledovými poměry. „Už zdálky mají dojem, že získali přehled o situaci a nepotřebují zastavovat, nebo se naopak snaží přiblížit a získat výhled přes případnou překážku. Významnou roli ovšem dozajista sehrálo i to, že tyto přejezdy se zpravidla nacházejí v méně frekventovaných lokalitách, a řidiči tak mají pocit nízkého rizika případného postihu,“ uzavírá Pavel Skládaný.

Pozorováno bylo též chování účastníků silničního provozu na jednom z mála zbývajících přejezdů s mechanickými závorami. Zásadním zjištěním bylo, že přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přes něj přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.