Respektovat železniční přejezdy se vyplatí

Během roku 2014 došlo v ČR na železničních přejezdech celkově ke 149 srážkám s vlakem vyšetřovaných Policií ČR, přičemž 83 se jich stalo v obci a 66 mimo obec. Střet nepřežilo 23 lidí, 16 jich bylo těžce a 53 lehce zraněno . Materiální škody dosáhly dle Drážní inspekce téměř 70 milionů korun, což je téměř jednou tolik než v roce 2013 (37 mil. korun). Započítáme-li ovšem i nepřímé náklady uvedených nehod, dojdeme k částce mnohonásobně vyšší.

Téměř 90 procent usmrcených na železnicích EU umírá na přejezdu či v kolejišti
Na železnicích států EU28 dochází ročně k více než 2 000 nehod, při nichž dojde k usmrcení, těžkému zranění či hmotné škodě přesahující 150 000 eur. Při těchto nehodách zemře téměř 1 200 osob a zhruba stejný počet jedinců utrpí těžké zranění. V téměř 90 procentech případů se jedná o střety nepovolaných osob v kolejišti, osob s vlakem, či nehody na železničních přejezdech. Na úrovňových železničních přejezdech států EU28 umírá třetina obětí střetu se železničními vozidly. K fatálním nehodám ovšem dochází nejen na železničních přejezdech. V r. 2012 zemřelo při střetech železničních vozidel s nepovolanými osobami v kolejišti 653 jedinců, což je 58 procent z celkového počtu obětí.

Evropská agentura pro železnice (ERA) uvádí, že v téměř 98 % nehod na železničních přejezdech se jedná o pochybení na straně účastníků silničního provozu. „Nicméně nejedná se o neznalost příslušných předpisů, ale spíše o důsledek spěchu, nepozornosti či aktuálně zhoršené kondice řidiče,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Navíc oběti mají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Podobně je tomu i v ČR. Nejvýraznější roli při vzniku těchto dopravních nehod hraje nevěnování se plně řízení vozidla, což je i nejčetnější příčina vzniku dopravních nehod vůbec. Dalšími příčinami jsou nerespektování dopravního značení, nerespektování výstražného zařízení a nepřiměřená rychlost. „Opět je zde patrné, že nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím dopravní nehodovost je samotné chování účastníků silničního provozu,“ říká Tomáš Lerch,  ředitel služby dopravní policie.

Pravidla jsou jasná. Postihy za jejich porušení nemalé
„Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, jak se chovat při přejíždění či přecházení železničního přejezdu. Rovněž tak jsou stanoveny citelné sankce pro případ nedodržení příslušných ustanovení zákona,“ konstatuje Ondřej Horázný, předseda Asociace autoškol ČR. V každém případě je třeba pamatovat, že vlak v případě nouze hned tak nezastaví. Jeho hmotnost bývá minimálně ve stovkách tun, brzdná dráha z 90 km/h činí až 1 200 metrů. Neopatrné vjetí či vstoupení na železniční trať se tak lehce může stát zásadní životní chybou.

Skutečným problémem železnic jsou však sebevraždy…
Započítáme-li i prokázané sebevraždy, je situace daleko hrozivější. V r. 2012 takto zemřelo na evropských železnicích 2 997 osob. To je 2,65x více než obětí nehod. Denně vyhasne pod koly evropských vlaků více než 8 lidských životů. Každý dvanáctý sebevrah v Evropě odchází ze světa na kolejišti. Bohužel v počtu dokonaných sebevražd na železnici vztaženém na jednu miliardu ujetých kilometrů jednoznačně dominuje Česká republika (spolu s Nizozemskem – jedná se o zhruba dvojnásobek evropského průměru), naopak nejmenším problémem jsou sebevraždy v Řecku, Norsku a Estonsku (necelá třetina průměru Evropy).

Unikátní systém číslování přejezdů
V roce 2009 u nás vznikl ojedinělý systém označování železničních přejezdů. Celkem je u nás 8 000 přejezdů a každý z nich má své unikátní číslo, které je nezaměnitelné. Číslem je označen každý z nich, proto když je potřeba zastavit provoz na železnici, měla by dotyčná osoba číslo přejezdu nahlásit při volání na linku 112 nebo 150. Operátoři se následně spojí s dispečerským pracovištěm na železnici a provoz je zastaven do několika málo minut.