Změna času a podzimní měsíce přinesla rychlý soumrak

• Podrobné rozbory nehod, kde příčinou je nedostatečné osvětlení jsou pravidelně k dispozici veřejnosti. Evropská legislativa (i ta naše) přesně řeší intenzity osvětlení komunikací podle využití jednotlivých vozovek. Zákon o provozu pevně stanovuje, kdo a kdy má být osvětlen. Přes tato opatření počet nehod i s fatálními následky roste.
• Jaká jsou možná technická, edukativní a jiná opatření?
• Upravit chování řidičů a dalších účastníků silničního provozu? Ano, ale jak?
• Listopad, loňského roku byl v pořadí druhým měsícem v roce s nejvyšším procentuálním nárůstem počtu usmrcených při dopravních nehodách a to o celých 13,5%. Délka dne a nedostatečné osvětlení je jednou z příčin.
• Co je důležitější, vidět nebo být viděn? To se nedá stanovit jednoznačně, samozřejmě, že nejlepší je, když platí obé najednou. Jak to vypadá v průjezdních úsecích silnic a na místních komunikacích v obcích?

Co si myslí odborníci ze Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení?

„V současné době, kdy obce jako vlastníci veřejného osvětlení upřednostňují důležitější aktivity, je veřejné osvětlení stále odsunováno až na poslední místo. Kvalitní osvětlení silnic ve vlastnictví státu a kraje je méně podstatná oblast – prostě a jednoduše stačí, když svítidlo svítí. Skutečnost, že na silnici nedosvítí dle závazných norem, však mnohé obce nezajímá. Není výjimkou, že zástupce měst a obcí neobměkčí ani skutečnost, že snížením kvality osvětlení průjezdního úseku silnic se vytváří potenciální prostředí pro usmrcení člověka. Skutečnost, že veřejné osvětlení je významnou součástí dopravní infrastruktury průjezdních úseků silnic a naplňuje tak atributy bezpečnosti silničního provozu, si však připouští jen málokdo.“

Proč je nutné věnovat zvýšenou pozornost dopravnímu prostoru za snížené viditelnosti a v noci?

Na otázku si odpovídá pan Jiří Tesař, z České společnosti pro osvětlování:

„Lidské oko není programovatelný stroj. Každý jedinec reaguje v nočním prostředí jinak. Na kvalitní osvětleni jsou citlivé prakticky všechny zrakové funkce. Za denního světla při výkonu řidiče (vnímaní dopravního prostoru) stačí centrální nervová soustava zpracovávat většinu vzniklých podnětů a úkonů během jízdy. Za noční jízdy vytváří zrakové vnímaní dopravního prostoru omezeni přijmu informaci o prostředí, které ho obklopuje např. (citlivost na různé jasy). Aby člověk zmíněné informace přijímal a na všech úrovních zrakového systému pracoval s dostatečnou rychlostí, bez zkresleni a bez zbytečné námahy, musí být osvětleni přiměřené charakteru zrakové činnosti, tedy zajišťující jak potřebný zrakový výkon (tj. příjem a zpracovaní určitého množství světlem přenášených informaci za jednotku času zrakovým systémem člověka), a také nezbytnou zrakovou pohodu.“

Kvalitní veřejné osvětleni má zásadní význam pro bezpečnost na pozemních komunikacích. Nevhodné osvětleni může být příčinou dopravních nehod, úrazů, kolizních stavů při běžném provozu, ale všeobecně hlavně při nejrůznějších činnostech, které jsou spojeny s rychlým pohybem a jeho náhlými změnami vyžadujícími okamžitě reakce jak na přijaté zrakové vjemy, tak i na jiné podněty běžné v dopravním prostoru.

Policií provedená analýza nočního vidění nám umožnila kompletně stanovit rozpoznávaní detailů a vnímaní okolí. Ukázalo se, že volba jízdní křivky je výrazně ovlivněna způsobem sledovaní dopravního prostoru. Zejména v nočním prostředí, nekvalitní světelné podmínky na komunikaci měli za následek narušení pohledu z vozidla a chybné vyhodnocení dopravní situace. Zejména při vysoké rychlosti byla úhlová rychlost vidění a tím i velikost chyby řešení dopravní situace velká s tragickými následky, těžkým ublížením na zdraví a škody na majetku. Z průběhu zpracovaných analýz nočních dopravních nehod lze dovodit následující výsledky týkající se míst nehod a možného vzniku nebezpečí.

1. Nesprávné stanoveni pořadí priorit (nehoda je způsobena obráceným pořadím vnímaní). To znamená neustálý příčinný vztah výrazných vizuálních rysů nebo výrazných pohybů. Jasné oblasti, zřetelný pohyb, nápadné objekty jsou vždy vnímány dříve než ty nenápadné. To vysvětluje přehlédnuti objektů souvisejících z viditelností a bezpečností.
2. Navigační mezery – chyby v navigaci. Dalším důležitým výsledkem zpracovaných analýz je zjištěni tzv. navigačních výpadků v řešených nehodových prostorech, tzn. místech, kde je příliš málo naváděcích bodů a dochází ke zjevné „ztrátě orientace“. Strategie řízeného vidění v těchto místech je velice ztížená nebo není možná, takže nesprávné reakce řidičů byly nevyhnutelné.
3. Chybný odhad při výhledu z vozidla. Analýza vizualizace výhledu na řešených místech nočních nehod ukazuje na možné oblasti chybného vyhodnoceni dopravní situace a tím stanovuje příčinu – specifikaci nevhodného rozhodnutí při průjezdu daným místem. Dopravní prostory se skutečně špatným odhadem pohledu zásadně ovlivňují chybné zhodnoceni dopravní situace.